genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus je dle definice existence dvou nebo více alel (variant genů) v jednom lokusu, převyšující svým výskytem 1% výskyt v populaci. Příčinou přitom nejsou opakovaně probíhající mutace.

Polymorfismus může být pouze na přechodnou dobu, jindy se udržuje trvale a vzniká tzv. balancovaný polymorfismus (poměry alel jsou dlouhodobě stabilní). Pokud je nacházen polymorfismus při srovnávání populací v různých částech areálu, jedná se o geografický polymorfismus. Jedinci s konkrétní alelou, která je činí odlišnými od ostatních, se někdy nazývají morfy.

Polymorfismus v nekódujících částech genomů umožňuje analyzovat DNA pomocí metody RFLP, k mapování evoluce se také používá jednonukleotidový polymorfismus (SNP).

genetic polymorphism

Genetic polymorphism in biology occurs when two or more clearly different phenotypes exist in the same population of a species — in other words, the occurrence of more than one form or morph. In order to be classified as such, morphs must occupy the same habitat at the same time and belong to a panmictic population (one with random mating).

Polymorphism is common in nature; it is related to biodiversity, genetic variation and adaptation; it usually functions to retain variety of form in a population living in a varied environment.

Polymorphism results from evolutionary processes, as does any aspect of a species. It is heritable and is modified by natural selection. In polyphenism, an individual's genetic make-up allows for different morphs, and the switch mechanism that determines which morph is shown is environmental. In genetic polymorphism, the genetic make-up determines the morph. Ants exhibit both types in a single population. Polymorphism as described here involves morphs of the phenotype. The term is also used somewhat differently by molecular biologists to describe certain point mutations in the genotype, such as SNPs.