pinocytóza

V molekulární biologii je pinocytóza druhem endocytózy – procesu při kterém buňka přijímá malé částice. Při pinocytóze dochází zejména k absorbci mimobuněčných tekutin (extracellular fluids – ECF) vchlípením cytoplasmatické membrány dovnitř buňky. Někdy jsou takto přepravovány i plyny – např. v pneumocytech I. typu při dýchání.

Oproti fagocytóze se při pinocytóze vytváří velmi malé váčky. Ty mají velikost obvykle 5–20 nanometrů. Na rozdíl od receptory zprostředkované endocytózy (Receptor-mediated endocytosis – RME) není pinocytóza zaměřena na přepravovu specifických látek. Buňka přijímá okolní tekutinu včetně látek v ní rozpuštěných.

Proces pinocytózy vyžaduje adenosintrifosfát (ATP), látku používanou většinou buněk jako zdroj energie.

pinocytosis

In cellular biology, pinocytosis is a form of endocytosis in which small particles are brought into the cell, forming an invagination, and then suspended within small vesicles (pinocytotic vesicles) that subsequently fuse with lysosomes to hydrolyze, or to break down, the particles.

This process requires a lot of energy in the form of phagocytosis, generates very small vesicles.