Tým Generation Mendel získal v soutěži iGEM zlatou medaili

Studenti z MU a VUT pracují na přístroji na čištění vody od sinic. Na soutěži se dostali i mezi nejlepší environmentální projekty.

Oceněný tým Generation Mendel

Zbavit se sinic, které znečišťují rybníky a malé vodní nádrže, ale i toxinů, které produkují, to má v plánu skupina brněnských studentů. Spolek s příznačným názvem Generation Mendel sdružuje studenty Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického a v uplynulých dnech představil svůj projekt z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM neboli International Genetically Engineered Machine. A měl velký úspěch.

Tým získal zlatou medaili a projekt porotci vybrali mezi pět nejlepších z kategorie Environment. Soutěže se letos zúčastnilo 249 ty?mu? a 4800 soute?z?i?ci?ch z 36 zemi? sve?ta. Celá soutěž se skládá z několika kategorií a brněnský tým, společně s dalšími 56 spadal do kategorie Environment. Projekty v soutěži iGEM tento rok hodnotilo 304 porotců ze všech koutů světa.

„Před rokem jsme byli s kolegou na konferenci o syntetické biologii, kde přednášel i ambasador této soutěže. Nadchlo nás to mimo jiné proto, že jsme viděli, že i mladí vědci můžou dosáhnout ve výzkumu zajímavých výsledků,“ říká o tom, kde se vzal nápad zapojit se do náročného klání, Barbora Hrnčířová.

Dva ale byli pro tým málo, takže se Stanislavem Juračkou začali vyrábět a rozvěšovat letáčky o soutěži nejen po bohunickém kampusu Masarykovy univerzity, kde mají domovskou laboratoř na přírodovědecké fakultě, ale i po dalších fakultách MUNI a také dalších brněnských univerzitách.

Jakmile sestavili tým nadšených biologů, techniků ale i ekonomů a informatiků, začali promýšlet témata, kterým by se mohli věnovat. „Chtěli jsme pracovat na něčem, co by bylo zajímavé pro lidi z okolí Brna, ale zároveň celosvětově relevantní. Napadlo nás, že na brněnské přehradě bývají problémy se sinicemi, a proto jsme se rozhodli s nimi něco udělat. Abychom mohli sinice z vody účinně odstranit, tak musíme jednak odstranit buňky sinic, ale také toxiny, které produkují. Proto jsme se pustili do vývoje systému, jehož základem jsou buňky Bacillus subtillis, což jsou půdní bakterie,“ uvedla Barbora.

Aby mohly tyto bakterie sloužit danému účelu, musí se upravit metodami syntetické biologie. Ta využívá skládání různých genetických součástí do funkčních celků, které mají nové nebo lepší vlastnosti, než přirozeně se vyskytující v přírodě. „My jsme naše buňky upravovali tak, aby měli na svém povrchu proteinové lešení, na kterém budou zachycené enzymy jednak ničící buňky sinic a jednak také likvidující jejich toxiny,“ doplnila studentka.

To je ale jen část systému, buňky totiž studenti uchytí na celulózové kuličky, které budou uzavřené v přístroji pro čištění vodních ploch. Tím bude zajištěna bezpečnost, kdy upravené buňky nebudou moci pronikat volně do prostředí.

Studenti chtěli původně vytvořit zařízení, které by se využívalo tam, kde se kvůli sinicím nedá koupat. Pak se ale rozhodli pro přípravu přístroje spíš pro menší rybníky a jezírka, kde sinice a jejich toxiny ohrožují jiné rostliny a živočichy a narušují tak biodiverzitu.

Výzkum i dobrovolničení

Přestože běžné fungování univerzity, studia i výzkumu od jara narušuje epidemie nového koronaviru, studenti se rozhodli v přípravě pokračovat. Soutěž se totiž konala online. Zatímco na jaře hodně řešili organizační záležitosti, kdy zakládali spolek a sháněli finance na projekt, v létě se dostali i do laboratoře.

„Nejdřív jsme dělali různé rešerše, vymýšleli postupy a taky se soustředili na bakalářské práce a státnice,“ připomněla Bára. Přes letní prázdniny pak mohli využít laboratoř Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU, která je podpořila i finančně spolu s centrem CEITEC MU a soukromými firmami. 

Kromě toho se ale studenti na jaře snažili v době karantény věnovat i dobrovolničení, kdy rozváželi nákupy, vytvářeli třeba vědecké omalovánky pro děti nebo časopis, který rozdávali v domovech důchodů.

Práce na vědeckém projektu i popularizace vědy studenty baví a měli do soutěže velké ambice. Ty se naplnily a tým dosáhl nejvyššího ohodnocení.

Spolupráce je potřeba

I když jde o prestižní soutěž, jejím důležitým prvkem je spolupráce a získávání nových znalostí. Tým Generation Mendel se tak vzájemně přiučil nejen o biologii, ale také o informatice či PR. Spolupráce se navíc odehrává i mezi jednotlivými týmy. „Je to přímo v podmínkách soutěže a my jsme tak byli v kontaktu s lidmi například z Vídně, Uppsaly, Helsinek či Darmstadtu, které například pracují se stejnou bakterií nebo se věnují čištění vody a můžeme si tak vzájemně radit,“ dodala Barbora.

Za prací týmu stálo také silné zázemí a finanční a další podpora, kterou studenti získali od Přírodovědecké fakulty MU, centra CEITEC MU, rektora?tu MU, rektorát VUT, Fakulty podnikatelské VUT, Ekonomicko-spra?vni? fakulty MU, Loschmidtových laborator?í a Jihomoravske?ho inovac?ni?ho centra. Část potřebného materiálu na projekt pak týmu věnovaly i společnosti IDT, East Port Praha a Promega.

Studenti doufají, že jejich práce povede k vytvoření funkčního zařízení.

Podívejte se na prezentaci týmu v soutěži iGEM.

Autorka: Ema Wiesnerová

Zdroj: em.muni.cz

Převzato z: