Stres matky může způsobit změny genetické informace u jejich potomků

Stresová reakce je přirozený způsob odpovědi organizmu na různá (potenciální) nebezpečí. V současné době si však pod pojmem „stres“ místo akutní stresové rekce (akutního ohrožení) představíme déletrvající, nepříjemný stav obav či úzkosti, který v současném svět trápí stále více lidí. Z tohoto důvodu se řada vědců zabývá zdravotními souvislostmi – respektive riziky déletrvajícího stresu (známé je například vyšší riziko vzniku některých kardiovaskulárních chorob). Chronický stres může dokonce měnit expresi naší genetické informace. Novinkou – na kterou upozorňuje nová studie izraelských autorů - je možná souvislost stresu matky (a to dokonce ještě v době před samotným početím) s následnými změnami exprese genetické informace u jejich potomků. 

Stres je jedním z nejcitovanějších pojmů nejen v moderní medicíně, ale i v každodenním životě. Stresová reakce je přirozený obranný mechanizmus, který se uplatňuje v situaci, kdy je organizmus vystaven nenadálému nebezpečí. Krátkodobá stresová reakce (označovaná obecně jako eustres) připravuje organizmus například na mimořádný tělesný výkon - související s odpovědí na danou hrozbu (reakce boj nebo útěk). Z našeho současného života ale známe i druhou podobu stresu (distres) - dlouhodobé, vyčerpávající napětí až úzkost, které v nás vzbuzují například problémy v pracovním či osobním životě (Večeřová-Procházková a Honzák, 2008).

Dosavadní studie prokázaly komplexní, ve skrze negativní vliv dlouhodobého stresu na lidský organizmus. Vliv dlouhodobého stresu je možné zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Bylo například prokázáno, jak může stres ovlivňovat vývoj nervových buněk v mozku a následně tak i různé aspekty našeho chování (Schoenfeld a Gould, 2012). Existují dokonce studie, které poukázaly na vliv stresu na expresi naší genetické informace pomocí epigenetických modifikací DNA (Unternaehrer et al., 2012).

Řada studií se rovněž věnuje vlivu stresu na lidskou reprodukci. Dlouho studovanou otázkou je například otázka vlivu stresu na četnost předčasných porodů. Ačkoliv řada studií ukazuje na statisticky průkaznou souvislost, kauzální mechanizmus prozatím není zcela znám a celá problematika je tak dále studována (Wadhwa et al., 2011). Zajímavé jsou studie, které zkoumaly vliv silných stresových událostí (šlo např. přírodní katastrofy či teroristické útoky) na matky a jejich (v době události často ještě nenarozené) děti. Ukázal se významný vliv nejen na zdraví matek, ale také řada komplikací spojených s těhotenstvím a porodem (Harville et al., 2010). Další studie přímo ukázaly, jak může vystavení těhotných žen různým stresovým faktorům významně ovlivnit duševní zdraví (ve smyslu rizika různých psychiatrických chorob) jejich dětí (Markham a Koenig, 2011).

Na základě těchto dosud známých indicií je dále zkoumána problematika působení stresu na ženu a její plod (fetomaternální-jednotka). Nová studie izraelských autorů (Zaidan et al., 2013), publikovaná nedávno v časopise Biological Psychiatry podává první důkazy o mechanizmu, který mnozí autoři předpokládali, ale dosud nebyl experimentálně potvrzen. Tímto mechanizmem je vliv stresových podnětů působících na matku na expresi genetické informace u vyvíjejícího se plodu.

Vědci zkoumali expresi genu CRF-1 (Corticotropin releasing factor type 1), který se významným způsobem uplatňuje ve stresové odpovědi organizmu. Na zvířecím modelu (laboratorní potkan) si všimli zvýšené exprese tohoto genu v mozku samiček, které byly vystaveny náhodným stresovým podnětům. Druhým místem, kde rovněž docházelo ke zvýšené expresi genu CRF-1 byla vajíčka (oocyty). Vliv stresu na další generaci se tak vlastně začal uplatňovat ještě před oplozením vajíček. Rovněž novorozená mláďata těchto samiček měla v mozkové tkáni zvýšenou expresi genu CRF-1 a vykazovala následně i různé odlišnosti v chování oproti mláďatům v kontrolní skupině (Zaidan et al., 2013).

Tato studie je dalším příspěvkem k rozkrývání komplexního účinku stresu na lidský organizmus. Jak můžeme z výsledků vidět, jde o vliv, který dokonce přesahuje z generace na generaci.

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Zdroj:

MedicalNewsToday: Genetic Changes In Offspring, Even Before Conception, Caused By Exposure To Stress

Text studie:

Zaidan, H., Leshem, M., Gaisler-Salomon, I. (2013) Prereproductive Stress to Female Rats Alters Corticotropin Releasing Factor Type 1 Expression in Ova and Behavior and Brain Corticotropin Releasing Factor Type 1 Expression in Offspring. Biol Psychiatry. Online first.

Literatura:

Harville, E., Xiong, X., Buekens, P. (2010) Disasters and perinatal health: a systematic review. Obstet Gynecol Surv. 65(11):713-28.

Markham, J.A., Koenig, J.I. (2011) Prenatal stress: role in psychotic and depressive diseases. Psychopharmacology (Berl). 214(1):89-106.

Schoenfeld, T.J., Gould, E. (2012) Stress, stress hormones, and adult neurogenesis. Exp Neurol. 233(1):12-21.

Unternaehrer, E., Luers, P., Mill, J. et al. (2012) Dynamic changes in DNA methylation of stress-associated genes (OXTR, BDNF?) after acute psychosocial stress. Transl Psychiatry. 14;2:e150.

Večeřová-Procházková, A., Honzák, R. Stres, eustres a distres. (2008)  Interní Med. 10 (4):188–192.

Wadhwa, P.D., Entringer, S., Buss, C. et al. (2011) The contribution of maternal stress to preterm birth: issues and considerations. Clin Perinatol. 38(3):351-84.