Nový přístup k soužití s plevely

Někteří lidé, především ve vyspělých zemích, mají silně negativní vztah k plevelným rostlinám, a tendenci označovat potencionálně užitečné rostlinné zdroje jako ‘vetřelce’, kteří mají být regulovány bez ohledu na náklady. Tento nepěkný vztah nebere v úvahu jasné důkazy prospěšného využívání plevelných druhů rostlin mnoha společnostmi během dlouhé historie lidstva. V současnosti aplikovaná hodnocení rizik plevelů zaměřená na jednotlivé plevelné druhy přispěla k očernění mnoha rostlinných taxonů veřejném povědomí, podkopávajíce jejich význam jako biologických zdrojů. Některé ze způsobů používaných v útocích proti plevelům, včetně nadměrného používání herbicidů, jako rezistenci k herbicidům, a negativní dopady na biodiverzitu zemědělské krajiny měly za následek nežádoucí důsledky.

Plevele udržují biologickou diverzitu zemědělské krajiny tím, že poskytují potravu a úkryt pro různé živočichy. Hmyz, který opyluje plodiny, využívá široce plevele jako zdroj nektaru, když plodiny nekvetou. Plevele rovněž přitahují škůdce plodin a existují důkazy, že populace škůdců některých plodin jsou mnohem menší v ‘zaplevelených polích’ než v ‘bezplevelných’ plodinách. Jelikož mnoho našich hlavních plodin má ‘plevelné’ příbuzné, ukazují se geny přítomné v plevelech zásadní pro evoluci plodin v budoucnosti, především pro poskytnutí ‘odolnosti’ (schopnost tolerovat proměnlivé podmínky prostředí). Některé druhy plevelů přispívají k estetickému potěšení jako součást ‘divoké přírody’, zatímco jiné poskytují kulinářské zážitky pro lidi a jsou důležitými zdroji potravy pro obratlovce i bezobratlé. Mnoho plevelů s medicínským významem je nadále používáno buďto jako tradiční ‘bylinné léky’, nebo jsou z nich extrahovány sekundární metabolity.

Kolonizační síla mnoha druhů je využívána k remediaci vodních a suchozemských prostředí, která odstraňuje látky znečisťující půdu. Do půd se často dostává široké spektrum kontaminantů z průmyslové činnosti, likvidace kapalných odpadů, zpracování kovů a výroby energií. V mnoha případech, je remediace drahá a také zatěžuje ekosystémy. Fytoremedice je využití rostlin a rostlinných procesů k odstranění, degradaci nebo zneškodnění škodlivých nebezpečných materiálů, jako jsou stabilní uhlovodíky a imobilní anorganické látky, včetně těžkých kovů, přítomných v půdě nebo podzemních vodách. Charakteristickými znaky ‘pionýrských’ druhů je rychlý růst a produkce biomasy, široká tolerance ke  stresům vyvolaným podmínkami vnějšího prostředí, a schopnost udržovat vysoké populační hustoty, které je dělají mimořádně atraktivními pro využití ve fytoremediaci kontaminovaných míst, míst po těžbě, renovaci a stabilizaci okrajů silnic.

Celá řada kolonizujících rostlin je využívána při krajinářských úpravách, stabilizacích svahů, břehů a náspů silnic.

Kromě toho je řada plevelů důležitými zdroji přírodních rostlinných barviv a mnoho plevelů produkuje silné alelochemikálie (sloučeniny prostřednictvím kterých probíhá informační tok mezi zástupci různých druhů), které mohou být používány jako biologické insekticidy. Některé plevele poskytují užitečné ingredience pro kosmetické výrobky, jako jsou mýdla, parfémy, krémy a vlasové oleje.

Vzhledem k velkému objemu biomasy, který mohou produkovat kolonizující druhy, existují významné přínosy pro životní prostředí využitím této biomasy přímo pro pálení jako palivo (primární biopaliva) nebo použití jako surovina pro fermentaci k výrobě biodieselu, etanolu a metanu (sekundární biopaliva). Tyto možnosti byly demonstrovány v USA, Číně, Indii a dalších zemích. Příkladem jsou dávivec černý (Jatropha curcas L.), penízek rolní (Thlapsi arvense L.) (http://www.gate2biotech.cz/z-obtizneho-plevele-penizku-rolniho-by-se-mohl-stat-zdroj-biopaliv/), trsť rákosovitá (Arundo donax L.) a další. Existuje také značný zájem o využití biomasy keřovitých plevelů a středné velkých stromů, které kolonizují velká území, jako biopaliva. Pokračuje výrazný zájem o vodní hyacint, pro kombinované využití, jak pro fytoremediaci znečištěné vody, tak fermentaci k výrobě bioplynu.

Na závěr můžeme konstatovat, že existuje značný zájem o využití velkého množství biomasy produkovaného plevelnými druhy rostlin jako suroviny pro nespočet známých výrobků, včetně cihel, papíru a nábytku; a jako budoucích biopaliv. Proto je v oboru herbologie (věda o plevelech) nutný nový pohled na plevele. Nový a odvážný přístup ‘ko-existence’ nebo ‘spolužití s plevely’ by asi měl uznávat jejich vlastní cenu, jako součást biodiverzity, a mnoho možných využití jako biologických zdrojů.

Autor: Dr. Ing. Jaroslav Salava, VÚRV, v.v.i.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použitá literatura

Chandrasena M. (2014): Living with weeds – a new paradigm. Indian Journal of Weed Science, 46 (1): 96-110.

Gunnarsson C.C. and Petersen C.M. (2007): Water hyacinths as a resource in agriculture and energy production: A literature review. Waste Management,27: 117-129.

Jordan N. and Vatovec C. (2004): Agroecological Benefits from Weeds, pp. 137-158. In: Weed Biology and Management.(Ed. Inderjit). Kluver Academic Publications, Netherlands.

Wei S.H. and Zhou Q.X. (2004): Identification of weed species with hyper-accumulative characteristics of heavy metals. Progress in Natural Science, 14: 495-503.

Yadav A. and Garg V.K. (2011): Vermicomposting - an effective tool for the management of invasive weed Parthenium hysterophorus. Bioresource Technology, 102: 5891-5895.