Mravenci olizují nemocné mravence, aby zabránili epidemii

Když je mravenec málo odolný vůči chorobám, kolektivní obranná opatření ostatních mravenců zajistí, aby v mraveništi nedošlo k vypuknutí epidemie.

Podle mnoha odborníků i laiků jsou mravenci přímo fascinující stvoření. Jako významná skupina tzv. sociálního hmyzu jsou v centru zájmu myrmekologů, ekologů a sociobiologů. „Dříve se věřilo tomu, že se mravenci nesobecky zříkají vlastních potomků ve prospěch královny. Dnes víme, že se společenstvo mravenců skládá z jedinců, kteří mezi sebou sice spolupracují, avšak s cílem prosadit své vlastní zájmy" říká Sylvia Cremer, specialistka na výzkum ekologie mravenců (Krichmayr, 2010).

Kde se objeví vlastní zájmy, přichází většinou konflikt. Jak to přesně funguje zkoumá se svým týmem Sylvia Cremer. Německá bioložka spolu se svým týmem zkoumá jak utvořit  kolonie s 5 miliony mravenců tak, aby se zabránilo vypuknutí epidemie v okamžiku, kdy je mraveniště zasaženo chorobami.

Společenství mravenců se skládá z blízkých rodinných seskupení umožňujících plně organizovanou dělbu práce. „Pokud má jedinec nějaké genetické dispozice, že onemocní na určitou chorobu, lze předpokládat, že všechny vlastní a nevlastní sestry, s nimiž sdílí až 75 procent genů, jsou stejně náchylné k nemocem," říká Cremer.

Kolektivní imunita

Individuální imunitní systém mravence disponuje sociální imunitou - fenoménem, který chce Cremer podrobně prozkoumávat. Mravenci se nedistancují od jedinců stejného druhu, jako by to udělali lidé, ale naopak nakažené mravence olizují, aby svými slinami zneškodnili choroboplodné zárodky dříve, než vypukne epidemie a usmrtí celou kolonii. Zdraví mravenci jsou tímto jednáním imunizováni a epidemie je zastavena již v zárodku (Cremer, 2010).

Výzkum za 1,3 mil. eur  je hrazen Evropskou radou pro výzkum, z tzv. Starting Grant.  V Institute of Science and Technology (IST Austria) v Maria Gugging v Dolním Rakousku zahájí celkem sedm pracovních skupin své experimenty. „V současné době se nacházíme v procesu, kdy organizujeme dodávky se zařízeními," řekla Cremer, která zřizuje nové prostory. Od listopadu by měla být laboratoř zcela funkční a tým by měl být plně připraven. Výzkumníci budou mít na starosti osídlení 50 mravenčích kolonií. V každé z kolonií by se mělo nacházet až 5000 mravenců. Třikrát týdně budou mravenci krmeni mraženými šváby a medem. S malou kolonií osídlenou 20 mravenci, označených barvou a  zásobených bakteriemi a výtrusy z hub a plísní, budou schopni vědci začít experimentovat.

„Spojujeme pozorované chování s měřením imunitních parametrů, jako jsou enzymy a s měřením funkčních testů, u nichž mícháme krev mravenců s výtrusy z hub a plísní a zkoumáme klíčení," říká Cremer. „Nejprve půjdeme o něco hlouběji a provedeme molekulární a chemické vyšetření."

Cremer chce zjistit, jak do detailu funguje imunitní systém mravenců. Není jasné, jak mravenci dokáží vnímat původce choroby ihned po prvním kontaktu. „Důležitou roli hraje genetická různorodost kolonií," říká Cremer. Výzkum mravenců je velmi hodnotný, neboť mravenci s jejich schopnostmi vystopovat původce choroby totiž mohou pomoci vědcům lépe pochopit lidské epidemie.

Autor: Dina Velichová

_________________________________________________________________________________

Použité zdroje:

Připraveno podle:

Karin Krichmayr, Immunabwehr in Sozialbau. In: derstandard [online] cit. 22. 10. 2010.

Další použité zdroje:

Wikipedia, Mravenci. In: wikipedia [online] cit. 22. 10. 2010.

Sylvia Cremer, Dr. Sylvia Cremer. In: evolution.uni-regensburg [online] cit. 22. 10. 2010.

IST, Cremer group. In: ist [online] cit. 22. 10. 2010.

Obrazové přílohy:

Sylvia Cramer: http://www.univie.ac.at/evolvienna/?p=1349

Mravenec: http://fotoblog.in/clanek/101