Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíGenetika a jaterní steatóza

Genetika a jaterní steatóza

Datum: 11.4.2011 

Steatóza, neboli ztukovatění patří mezi choroby jater. Klinicky nemusí být takovéto postižení nikterak závažné, může ovšem přecházet do stádia steatohepatitidy, která může dále vést až k jaterní cirhóze, což již zcela určitě závažný stav je. Nejčastěji je tento problém způsoben nadměrnou konzumací alkoholu. Existuje ovšem i tzv. nealkoholická steatóza, která vzniká na základě jiných příčin. Některé dosavadní studie ukazují, že mezi tyto příčiny bude patřit i genetická predispozice. Nová studie mezinárodního týmu vědců jim dává za pravdu, když odhaluje hned několik nových genetických variant, které by s touto diagnózou mohly být potenciálně spojené.

Játra jsou největší žlázou lidského těla a jsou zodpovědná za celou řadu důležitých metabolických procesů. Mimo jiné jsou hlavním centrem metabolizmu léků, toxinů a jiných cizorodých látek - xenobiotik (Marí et al. 2010). Jsou to ovšem právě také jaterní buňky (hepatocyty), které jsou vystaveny zvýšenému riziku poškození a to právě v souvislosti s působením xenobiotik.

Steatóza (obecně označovaná též jako „ztukovatění") jater představuje jeden z typů poškození jater. Samotná akumulace tuků (nejčastěji triacylglycerolů) v jaterní tkáni nemusí být ještě nebezpečná, ovšem steatóza často stojí na počátku patologické kaskády dějů, která vede právě od prosté steatózy, přes steatofibrózu, jaterní cirhózu až po rozvoj hepatocelulárního karcinomu (Blonski et al., 2010). Pro přesné posouzení patologických změn v jaterní tkáni (typ steatózy, stupeň fibrotických či nekrotických změn v játrech) je důležité histopatologické vyšetření, které je tak zásadní pro přesnou diagnostiku poškození (Brunt a Tiniakos, 2010).

Existuje více typů a příčin steatotického poškození jater. Hlavní a častější příčinou jaterní steatózy je zvýšená konzumace alkoholu. Chronický alkoholismus je proto zároveň významným faktorem v etiologii jaterní cirhózy (a také hepatocelulárního karcinomu) (Blonski et al., 2010).

Známe ovšem i další formu jaterní steatózy, která s chronickým abúzem alkoholu nemá spojitost. Je to takzvaná nealkoholická steatóza (či závažnější steatohepatitida), v anglosaské literatuře též známá pod zkratkou NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease) (Liu et al., 2010). Etiopatogeneze je v případě nealkoholické steatohepatitidy zcela odlišná, může se na ni podílet vliv užívaných léků (např. kortikosteroidů), dlouhodobá parenterální výživa nebo metabolický syndrom (Brůha a Dvořák, 2007). Metabolický syndrom je - jak již název napovídá - komplexní metabolickou poruchou, v rámci které můžeme pozorovat například inzulinovou rezistenci (což vede k narušení metabolizmu glukózy), vyšší hladinu triacylglycerolů v krvi, vyšší krevní tlak a další příznaky (Příbramská a Trumpešová, 2008). Zejména negativně se uplatňuje narušení metabolismu lipidů (Liu et al., 2009), případně nerovnováha v produkci hormonů samotné tukové tkáně - jako je například leptin (Procaccini et al., 2010). Základní léčebné možnosti nealkoholické steatózy zahrnují různá režimová opatření - např. omezení energetického příjmu, abstinenci a zvýšení pohybové aktivity (Příbramská a Trumpešová, 2008).

Na rozvoji metabolických poruch se často podílí i genetika, proto byla možná role genetiky diskutována i v souvislosti s rozvojem nealkoholické steatohepatitidy. Určité spojitosti byly opravdu nalezeny - v současné době je do souvislosti s touto chorobou zmiňována oblast PNPLA3 (NAFLD1) lokalizovaná na chromozomu 22 - 22q13 (OMIM: 613282).

Další poznatky nám nyní přinesla nová studie mezinárodního týmu vědců, která identifikovala další genové oblasti, ve kterých by se mohly vyskytovat genetické varianty související s rozvojem nealkoholické steatózy jater (Speliotes et al., 2011). Vědci vyšetřovali jednogenové polymorfismy (SNP) u celkem 592 osob s histologicky potvrzenou nealkoholickou steatózou. Stejné genetické markery vědci vyšetřili také u kontrolní skupiny, která se sestávala ze 1405 zdravých osob, a výsledky statisticky vyhodnotili. Celkem se podařilo identifikovat 3 nové oblasti genomu, které ve studovaném souboru vykazovaly významnou asociaci se sledovanou chorobou: oblasti NCAN, GCKR, LYPLAL1 (Speliotes et al., 2011).

Studie tak ukazuje, že genetické pozadí u této choroby bude ve skutečnosti mnohem komplikovanější - stejně jako je tomu u genetiky metabolického syndromu a podobných metabolických poruch. Přesto jde o významný pokrok, který umožní další a cílenější studie, jejichž výsledky by již mohly přinést konkrétní aplikace pro diagnostiku či dokonce léčbu chorob spojených s akumulací tuků v jaterní tkáni.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Použité zdroje:

Originální studie: Speliotes E.K., Yerges-Armstrong L.M., Wu J. , et al. 2011 Genome-Wide Association Analysis Identifies Variants Associated with Nonalcoholic Fatty Liver Disease That Have Distinct Effects on Metabolic Traits. PLoS Genet 7(3): e1001324.

Zdroj: Medical News Today. New Gene Sites Affecting Nonalcoholic Fatty Liver Disease Discovered.

Ostatní použité zdroje:

Blonski W., Kotlyar D.S., Forde K.A. (2010) Non-viral causes of hepatocellular carcinoma. World J Gastroenterol.16(29):3603-15.

Brůha, R., Dvořák. K. (2007) Nealkoholická steatóza a steatohepatitida. Interní Med. 5:210-212.

Brunt E.M., Tiniakos D.G. (2010) Histopathology of nonalcoholic fatty liver disease. World J Gastroenterol. 16(42):5286-96.

Liu Q., Bengmark S., Qu S. (2010) The role of hepatic fat accumulation in pathogenesis of non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD). Lipids Health Dis. 9:42.

Marí M, Colell A, Morales A et al. (2010) Redox control of liver function in health and disease. Antioxid Redox Signal. 12(11):1295-331.

Procaccini C, Galgani M, De Rosa Vet al. (2010) Leptin: the prototypic adipocytokine and its role in NAFLD. Curr Pharm Des. 16(17):1902-12.

Příbramská V., Trumpešová H. (2008) Nealkoholická steatohepatitida - součást metabolického syndromu. Med. Pro Praxi. 5(5):193-195.

Online Mendelian Inheritance in Man, OMIM (TM). Johns Hopkins University, Baltimore, MD. MIM Number: 613282: 4/27/2010: World Wide Web URL: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/

Obrazové přílohy:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Non-alcoholic_fatty_liver_disease1.jpg

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stage_of_liver_damage.JPG


68

Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn