Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíGenetické varianty zvyšující riziko Alzheimerovy choroby

Genetické varianty zvyšující riziko Alzheimerovy choroby

Datum: 10.3.2014 

Alzheimerova choroba je jednou z velmi známých diagnóz. V našem podvědomí je zapsána jako choroba, která u starších osob vede k neustále se zhoršující zapomnětlivosti až k úplné ztrátě rozumových schopností. Skutečnost je ale mnohem složitější. Alzheimerova choroba ve skutečnosti není jen jedna diagnóza, neboť tento název skrývá hned několik typů podobných chorob, které se ale v mnoha ohledech liší. A rozdílná může být i doba prvních projevů onemocnění, která u časné formy Alzheimerovy choroby vůbec nemusí být až v pozdním stáří - ale mnohem, mnohem dříve. Rozdíly mezi vznikem různých typů této choroby jsou, mimo jiné, podmíněny i geneticky. Právě formy Alzheimerovy choroby, spojené s časnou dobou nástupu, jsou do velké míry geneticky podmíněné, byť se nejspíš nejedná o jednoduchý typ dědičnosti - podmíněný jen jedním genem. Určité kandidátní geny, které mohou potenciálně souviset s Alzheimerovou chorobou, již identifikovány byly. Nový příspěvek do této problematiky přidává aktuální studie mezinárodního týmu autorů, kteří popsali zvýšené riziko vzniku Alzheimerovy choroby pro nositele určité varianty genu PLD3Kredit: National Institutes of Health. CommonsWikimedia

Demence je odborný pojem, který označuje stav postupné ztráty vyšších mozkových funkcí (kognitivních funkcí mozku), jako jsou například paměť, myšlení, uvažování, orientace apod. (Resner, 2004). Příčiny demencí jsou mnohé, často je demence způsobena chronickým poškozením mozku (například chronickým alkoholismem nebo cévní nedostatečností). Nejčastější demencí vůbec je ale tzv. Alzheimerova choroba, která je zodpovědná přibližně za 70 – 80 % všech případů demence (Holmerová et al., 2005). Mimo Alzheimerovu chorobu se můžeme setkat i s jinými diagnózami – např. demence s Lewyho tělísky, vaskulární typ demence či frontotemporální demence (Jirák, 2008).

Demence není pouze okrajovým problémem. Podle odhadů žilo v roce 2010 na celém světě přibližně 35 milionů lidí s určitým typem demence, přičemž do roku 2050 by se tento celkový počet mohl zvýšit až na 113 miliónů lidí (Holmerová et al., 2012). Konkrétně v České republice jsou Alzheimerovým typem demence postiženy desetitisíce lidí, odhady z roku 2008 mluví o 70 000 osob (Jirák, 2008).

Alzheimerova choroba je nemocí fatální – neznáme dosud účinnou léčbu a veškerá možná léčba je pouze podpůrná – symptomatická (Holmerová et al., 2012). Alzheimerova choroba má pomalý – plíživý nástup. Začíná se objevovat většinou až ve starším věku nad 65 let, před touto věkovou hranicí se rozvíjejí typicky příznaky vzácnější – geneticky významně podmíněné (viz dále) - časné formy Alzheimerovy choroby (Jirák, 2008). Alzheimerova choroba může probíhat i po mnoho let, během kterých u postižené osoby negativně ovlivňuje jak aktivity denního života, tak později i základní kognitivní funkce a vede také ke změnám chování. Postižení začínají více zapomínat, později jim činí obtíže i rozvzpomenout si na základní osobní údaje a nakonec nemusí poznávat ani blízké členy rodiny (Resner, 2004). Alzheimerova choroba vede nejen ke ztrátě života postižené osoby, ale významně ovlivňuje i kvalitu života v průběhu choroby, kdy je postižený člověk odkázán již (na stále větší) pomoc druhých. Alzheimerova choroba tak významně ovlivní život nejen postiženého, ale i jeho rodiny a jeho blízkých (Holmerová et al., 2005).Kredit: 7mike5000. CommonsWikimedia

Diagnóza Alzheimerovy choroby je velmi dlouhý a komplexní proces. Důležité je vyšetření klinické (neurologické, psychologické, psychiatrické), ale velkou roli (pro rozlišení jednotlivých typů demencí) mají i pomocná vyšetření, jakou jsou zobrazovací vyšetření (např. magnetická rezonance CNS) nebo také vyšetření mozkomíšního moku (Jirák, 2008).  U postižených s Alzheimerovou chorobou se v mozku tvoří a následně i kumulují zvláštní typy proteinů. Jde jednak o tzv. beta-amyloid a také tzv. tau-protein a jeho deriváty. Mimo to dochází také k poškozování a úbytku funkčních nervových buněk – neuronů (Bartoš a Řípová, 2007).

Jak již bylo zmíněno výše, i Alzheimerova choroba a riziko jejího vzniku závisí na určitých genetických předpokladech – a zejména to platí pro formu s časným nástupem (Jirák, 2008). Známa je například úloha genů APP (21q21.2-21q21.3), PSEN1 (14q24.3) či PSEN2 (1q31-q42) (Ridge et al., 2013). Genetika ovšem neovlivňuje pouze vznik časné formy, ale i vznik pozdějších forem choroby, problematika však dosud není podrobně zmapována.

Nový poznatek do této problematiky tak přináší studie mezinárodního týmu autorů (Cruchaga et al., 2013), která nedávno vyšla v prestižním časopise Nature. Vědci zkoumali postižené jedince z celkem 14 rodin, u kterých provedli celoexomové sekvenování. Výsledky následně porovnali s více jak 11 000 dalšími osobami. Podařilo se jim tak identifikovat varianty genu PLD3, které významně souvisely s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Gen PLD3 kóduje fosfolipázu 3, jejíž exprese je významná především v těch oblastech mozku, jejichž postižení je spojeno právě s Alzheimerovou chorobou, jako je mozková kůra či oblast hipokampu.  U osob s Alzheimerovou chorobou byla exprese PLD3 znatelně snížená.

Výsledky této studie přináší důležitý přínos k celé problematice Alzheimerovy choroby. A teprve po komplexním pochopení mechanizmu vzniku této choroby lze očekávat možnost rozvoje cílených léčebných postupů.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Použité zdroje:
Risk for Alzheimer's disease doubled by rare gene variants http://www.medicalnewstoday.com/releases/270030.php

Text Studie:
Cruchaga, C., Karch, C.M., Jin, S.C. et al. (2013) Rare coding variants in the phospholipase D3 gene confer risk for Alzheimer's disease. Nature. doi: 10.1038/nature12825. [Epub ahead of print]

Literatura:

Bartoš, A. Řípová, D. (2007) Pokroky v diagnostice Alzheimerovy choroby. Psychiatr. prax. 1: 17–19 .

Holmerová, I., Baumanová, M., Vaňková, H. et al. (2012) Možnosti farmakoterapie Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění způsobujících demenci. Psychiatr. praxi. 13(2): 64–68.

Holmerová, I., Janečková, H., Vaňková, H. et al. (2005) Nefarmakologické přístupy v terapii Alzheimerovy demence, praktické aspekty péče o postižené. 10:449-453.

Jirák, R. (2008) Diagnostika a terapie Alzheimerovy choroby. Neurol. prax, 4: 224 – 227.

Resner, P. (2004) Alzheimerova choroba - Diagnostika a léčba. Neurologie pro praxi. 1:11-16.

Ridge, P.G., Ebbert, M.T., Kauwe, J.S. (2013) Genetics of Alzheimer's disease. Biomed Res Int. 2013:254954. doi: 10.1155/2013/254954.

 


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn