Žijeme v revoluční době. Vědí to politici?

Molekulární biologie se vyvíjí závratným tempem. Nové techniky úpravy genů spolu se stále levnějším a rychlejším sekvenováním genomů otevírají další možnosti využití biotechnologií. Zatímco pro výzkumná pracoviště se nové postupy staly každodenní praxí, právní předpisy nadále vycházejí ze stavu v 90. letech minulého století. Tato situace se stává neudržitelnou – zastaralá legislativa brzdí inovace, na druhé straně některé organismy se změněnými vlastnostmi nijak regulovány nejsou. 

V posledních dvou letech vzniklo několik dokumentů, které si kladou za cíl zprostředkovat informace o trendech ve vývoji biotechnologií politikům, a ovlivnit tak jejich rozhodování. Např. i seminář AV ČR "Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství" organizovaný nedávno pro poslance Parlamentu ČR (Biotrin informoval v článku "Mizivá účast poslanců na odborném semináři" ze dne 11. 5. 2017) byl také příkladem akce s uvedeným cílem. Další materiály naleznete na níže uvedených odkazech.

Citované analýzy (převážně v úvodu srozumitelným způsobem) vysvětlují, jak přelomový význam mají techniky editace genů, především systém CRISPR/Cas9. V další části pak dokumenty uvádějí aktuální trendy v použití biotechnologií a otázky, které tyto aplikace přinášejí z hlediska možných rizik, etiky, veřejného mínění a legislativního přístupu. Mezi rozvíjející se oblasti biotechnologií se řadí personalizovaná medicína, genová terapie, geneticky modifikovaný hmyz (komáři jako přenašeči nemocí) anebo syntetická biologie. Například genová terapie přináší mnohé etické otázky, se kterými se lékaři dosud nesetkali. Technologie „gene drive“, které vedou ke změně vlastností celých populací, znamenají nové, dosud neznámé riziko pro životní prostředí.

Pokud jde o evropské právní předpisy, odborníci se shodují v tom, že regulace by měly vycházet z vlastností produktu, nikoliv z techniky, kterou byl připraven. V případě editace genů, tedy malých změn v genomu, kdy není použito DNA z jiného, nepříbuzného organismu, by výsledný produkt neměl být považován za GMO. Pokud nová technologie nepřináší větší rizika než mutace provedená pomocí chemických látek nebo radiace, měly by být nově získané organismy z regulací vyňaty stejně, jako tomu je u „tradiční“ mutageneze.

Zpráva EASAC o možnostech a editaci genů:

http://www.easac.eu/fileadmin/PDF_s/reports_statements/Genome_Editing/EASAC_Report_31_on_Genome_Editing.pdf

Informativní dokument pro britský Parlament o editaci genů

http://researchbriefings.parliament.uk/ResearchBriefing/Summary/POST-PN-0541

Analýza nizozemského poradního orgánu COGEM

http://www.cogem.net/index.cfm/en/publications/publication/trend-analysis-biotechnology-2016?action=search&&count=9&containerid=542A633C-BBE0-1D96-94BAB7DADAD79A1F&lng=en_US&offset=10&q=&category=&from=30-09-1998&to=19-03-2017&order=date_desc

Obdobné dokumenty US National Academies of Sciences, Engineering and Medicine

http://nas-sites.org/biotech/

http://nas-sites.org/ge-crops/

Převzato z: