Z extrémní pouště Atacama se stal genetický zlatý důl

Poušť Atacama na severu Chile, která se rozkládá mezi Pacifikem a Andami, je nejsušším místem planety, nepočítáme-li póly. Přesto tam rostou desítky druhů rostlin, včetně trav, letniček či keřů. Kromě sucha se v poušti Atacama musejí potýkat s dopady velké nadmořské výšky, nedostatkem živin a extrémním ozářením od Slunce.

Mezinárodní tým odborníků v rámci rozsáhlé studie vystopoval geny, které souvisejí se životem rostlin na poušti Atacama. Jejich výzkum by mohl významně přispět při tvorbě nových odolných odrůd plodin, vhodných pro pěstování v sušších a teplejších prostředích. Jakoby narazili na genetický zlatý důl.

Jak říká vedoucí výzkumu Gloria Coruzzi z americké New York University, v době intenzivního vývoje klimatu je velmi důležité prozkoumat genetické základy vlastností, které pomáhají rostlinám čelit nepříznivým podmínkám. Následně je můžeme použít při vývoji nových plodin.

Výzkum je výsledkem mezinárodní spolupráce botaniků, mikrobiologů, ekologů, evoluční biologů a odborníků na genom. Tato kombinace odborností umožnila týmu prozkoumat rostliny, mikroorganismy a geny, které jsou zapojené v adaptacích na život v extrémních podmínkách pouště Atacama. Rostlinní genetici mohou jejich zkušenosti zužitkovat v nových odrůdách plodin.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: