Vědci vypěstovali první pořádné svaly na čipu

Vypěstovat svaly pro laboratorní testování, to není jen tak. Dosavadní snahy nebyly příliš úspěšné. Když badatelé použili matrice z plastu, tak se jim nepovedlo vytvořit plně vyvinutá svalová vlákna. 

Průlom teď hlásí tým Univerzity Jižní Kalifornie (USC), který na to šel trochu jinak. Jako matrici použili želatinový hydrogel.

Jejich výzkum je nejnovějším počinem ze série orgánů na čipu, kdy badatelé vytvářejí laboratorní verze všech možných součástí lidského těla, od tkáně plic až po kousky srdce. Motivací pro tyto experimenty je snaha vytvořit přesné simulace lidských orgánů a tkání, které by umožnily výzkum a vývoj nových léků i léčebných postupů při minimálním riziku pro lidské pacienty.

Během embryonálního vývoje se kostra zárodku obaluje svaly tak, že specializované kmenové buňky zvané myoblasty splývají do mnohojaderných svalových vláken. Když se odborníci pokusili tento proces napodobit v laboratoři, tak nechali svalová vlákna narůstat na jemných strukturách z plastu. Tento postup se ale neosvědčil, protože svalová vlákna na plastu nijak zvlášť nedrží.

Vědci USC se s tím vyrovnali tak, že změnili prostředí pro růst svalových vláken. Namísto plastu zkusili hydrogel ze želatiny, materiálu založeném na skleroproteinu kolagenu, který se vyskytuje i ve svalových tkání.

Želatinový hydrogel se sice valnou většinou skládá z vody, svými mechanickými parametry se ale blíží přirozenému prostředí svalových vláken v lidském organismu. Je to slibný biomateriál a v úvodních testech s myšími svalovými vlákny si podle vědců vede dobře.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: