Vědci vypěstovali na Petriho miskách perfektní lidské cévy

Početný mezinárodní tým vědců dokázal jako první na světě v laboratoři vypěstovat špičkové lidské krevní cévy. Je to průlom ve tkáňovém inženýrství, který by teď měl dramaticky posunout výzkum chorob cév, jako je například diabetes. Vypěstované cévy budou sloužit jako model k výzkumu, na němž bude možné řešit doposud nezodpovězené otázky.

Podle šéfa výzkumu Josefa Penningera, ředitele institutu Institute for Molecular Biotechnology of the Austrian Academy of Sciences (IMBA) představují organoidy lidských cév z kmenových buněk skutečně klíčový pokrok.

Penninger podotýká, že prakticky každý lidský orgán je spojený s cévní soustavou. Studium organoidů cév může tím pádem přispět k výzkumu i k vývoji léčby mnoha rozmanitých chorob, od Alzheimerovy choroby, kardiovaskulárních onemocnění a problematického hojení ran, až po mrtvici, rakovinu, a také diabetes.

Právě diabetes v dnešní době postihuje asi 420 milionů lidí na celém světě. Mnoho symptomů diabetu souvisí se změnami cév v těle pacienta, které vedou k narušování krevního oběhu a dodávky kyslíku tkáním. Navzdory ohromujícímu počtu případů diabetu toho odborníci zatím o diabetických změnách cév vědí jen málo. To zásadně omezuje další výzkum a vývoj vhodných léčebných postupů.

Penninger a spol. proto vytvořili revoluční model cév v podobě 3D organoidů tohoto orgánu. Tyto „vaskulární organoidy“ vypěstovali z kmenových buněk v laboratorních podmínkách a ověřili, že velmi zdařile napodobují strukturu i funkce skutečných lidských cév.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: