Vědci vypěstovali funkční myší ledviny uvnitř potkaních zárodků

Ve výzkumu, který má velký význam pro lidskou regenerativní medicínu a transplantace orgánů, japonští vědci úspěšně vypěstovali funkční myší ledviny uvnitř potkaních zárodků z několika dárcovských kmenových buněk. Výsledky výzkumu týmu japonského Národního institutu fyziologických věd nedávno publikoval časopis Nature Communications. 

Pro řadu pacientů v terminální fázi závažných onemocněn ledvin je jedinou nadějí pro udržení rozumné kvality života transplantace ledvin. Jenomže ledvin pro transplantace je trvalý nedostatek a mnozí pacienti se nové ledviny nikdy nedočkají. Jenom v USA je na pořadníku na ledvinu asi 95 tisíc pacientů. V tomto případě poptávka dramaticky převyšuje nabídku.

První pokusy vypěstovat potkaní ledviny v myších byly neúspěšné. Kmenové buňky potkanů se nechtěly diferencovat na dva hlavní typy buněk, které jsou nutné pro vytvoření funkčních ledvin. Když to vědci zkusili opačně, tak byli úspěšnější. Myší kmenové buňky se v potkanech uchytily a vytvořily základní strukturu ledvin.

Badatelé pak implantovali zárodky potkanů s myšími ledvinami do pseudobřezích samic potkanů, v nichž se zárodky vyvinuly do normálních plodů potkanů. Pozoruhodné bylo, že více než dvě třetiny narozených potkanů mělo v těle dvojice ledvin vzniklých z myších kmenových buněk. Následné analýzy ukázaly, že všechny tyto ledviny byly strukturně nenarušené a nejméně polovina z nich byla schopná produkovat moč.

Vedoucí výzkumu Masumi Hirabayashi tvrdí, že tento postup s doplněním zárodků kmenovými buňkami jiného druhu představuje slibnou metodu pro tvorbu potřebných ledvin. V budoucnu bychom tento přístup mohli využívat k produkci lidských orgánů pro transplantace z kmenových buněk pěstováním v hospodářských zvířatech. To by mohlo prodloužit život i zlepšit kvalitu života milionům lidí po celém světě.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: