Datum: 5.8.2020
Výzkumný tým amerických univerzit University of North Carolina at Charlotte a Stanford University testoval možnosti použití jistého druhu houby, která prosperuje na zničených reaktorech v Černobylu, jako živého štítu proti radiaci pro astronauty na vesmírných cestách a pobytech.
Když se lidé vydávají mimo ochrannou náruč pozemské atmosféry a magnetického pole, tak se musí sami nějak chránit před nebezpečným kosmickým zářením. Vědci na tom pracují a vyvíjejí různé typy protiradiační ochrany. Zajímavou možnost nabízí výzkum hub, které rostou ve vysoce radioaktivním prostředí, jako je například elektrárna v ukrajinském Černobylu.
Testování několika typů těchto hub ukázalo, že na černobylských reaktorech nejen přežívají, ale že se jim tam velmi daří. Dovedou totiž absorbovat radioaktivní záření a přeměnit ho na energii, kterou mohou využít ve svůj prospěch. Vědci se domluvili s NASA a otestovali vzorky slibného druhu těchto hub – vřeckovýtrusné „plísně“ Cladosporium sphaerospermum, v prostředí Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výsledky testů jsou slibné.
Výhodou „živého“ protiradiačního štítu je, že se ho stačí převážet ve vesmíru jen malé množství, a v případě potřeby je možné takový materiál napěstovat. Jakmile se „protiradiační“ houba dostane na Mars anebo třeba na Měsíc, tak z ní lze rychle vyrobit ochranné vrstvy v požadovaném množství a tvaru. Tímto způsobem bude možné zajistit minimálně jednu vrstvu nezbytné ochrany proti kosmickém záření v univerzální podobě prakticky zadarmo.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Věda - Informace z vědy, výzkumu českých biotechnologií
Animal Biotechnology - Biotechnology, Animals
Neuroprotézy se solárními panely by mohly navracet lidem zrak
DNA ze žaludků dravých plžů pomohla výzkumu záhadných vločkovců