Hlavní stranaČlánky na přáníUvolňování hormonů do přírody

Uvolňování hormonů do přírody

Datum: 27.3.2013 

Hormony jsou přírodní látky, regulující mnoho tělních systémů v lidském těle. Dalo by se říci, že bez hormonálního přispění se v těle neděje skoro nic. Ale nejen v lidském těle. Hormony jsou součástí všech mnohobuněčných organizmů, jak živočišných tak i rostlinných. Vědci se v poslední době věnují dopadu lidských činností na zvyšování hladiny některých hormonů v přírodě a dopad jejich následné expozice u člověka a některých živočišných druhů, které jsou této kontaminaci bezprostředně vystaveni. Největší pozornost je soustředěna na zvyšující se koncentraci hormonů s estrogenním efektem. Zvyšování látek s hormonálním dopadem v přírodě je někdy popisováno jako „hormonální akvárium“.

Antikoncepce

Antikoncepce vychází z výzkumu obsahových látek rostlin. V roce 1941, kdy byl izolován diosgenin z mexické rostliny Cabeza de negro, byl rozvoj antikoncepčních pilulek na té správné cestě, aby nahradil izolaci látek z živočišné tkáně. Farmaka bránící početí jsou v dnešní době již úplnou samozřejmostí. Fakt, že je lidské tělo vyloučí a příroda se s touto zátěží musí vyrovnat, však už tak samozřejmý není. První antikoncepční preparáty měly mnohem vyšší koncentrace hormonálních látek, než je tomu dnes. Vývoj antikoncepce a nové trendy ovšem pracují ve prospěch životního prostředí. Z důvodu zajištění maximální bezpečnosti pro pacientku se obsah hormonálních látek v antikoncepčních pilulkách neustále snižuje. V konečném efektu to pak má za následek i celkově nižší uvolňování hormonů do přírody.

Kontaminace vodních toků

Působení hormonů na vodní živočichy není problémem posledních let. První zvláštní úkazy byly zaznamenány již na konci 80. let ve Velké Británii. Při zjištění kontaminace vody či půdy bývá vždy na prvním místě sledování chemického průmyslu a jejich bezpečnostních opatření, stejně jako správná funkce čístíren vod a nakládání s odpady. V tomto případě byli vědci velice překvapeni. Zjistili totiž, že estrogen detekovaný ve vodním zdroji nebyl zapříčiněn chemickým ani farmaceutickým průmyslem, ale jednalo antikoncepci, která prošla lidským metabolizmem, čističkou odpadních vod a vrátila se do vodního toku.

Toto zjištění bylo velice alarmující, stejně jako dopad na vodní živočichy. U mužské populace živočichů docházelo ke změnám, které měly vliv na jejich reprodukční systém. Toto „poženštění“ se týkalo více lokalit a neomezovalo se jen na sladkovodní toky, ale byly popsány i případy živočichů v oblastech, kde se řeky vlévaly do moře. Kredit: Martin Valigursky - Fotolia.com

Ovlivnění pohlaví a reprodukce obecně působením hormonů bylo prokázáno například ve Švédsku, kde studovanou skupinou živočichů byly žáby, které jsou pravděpodobně velice citlivé na přítomnost hormonálních látek (Pettersson I., Berg C. 2007, Säfholm M, Norder, A, Fick J, Berg, C., 2012). Vědci také zjistili, že například lososí samice táhnoucí z moře do sladkovodních „trdlišť“ v oblasti Britské Kolumbie byly pravděpodobně z velké většiny původně samci. Vědci se zabývají otázkou, zda ke styku s hormonální látkou došlo ve sladkovodních tocích, kde se lososi rodili, nebo až v moři během dospívání (Petr J. 2007). Lidské hormony, ať už přirozené, nebo podávané v rámci antikoncepčního efektu, či substituční léčby, jsou vylučovány močí a prostřednictvím splaškové vody se dostávají do čistíren odpadních vod. Tam jsou hormonální látky vystaveny působení mikroorganizmů, které přispívají rozkladu mnoha škodlivých látek. Bohužel hormony jsou často přetvářeny na látky, které na vodní živočichy působí ještě mnohem škodlivěji.

Nežádoucí zvýšený výskyt estrogenních látek ve vodních zdrojích je problémem globálního měřítka a týká se tedy i České republiky. Studie zpracovávaná mezinárodním týmem na Vltavě a jejích přítocích ukázala, že voda procházející čističkami sice ztrácí jistou část estrogenního obsahu, ale i u výpustí z čističek byly detekovány poměrně vysoké hodnoty (Morteani G., Möller P., Fuganti A., Paces T. 2006). Průtokem vody vodními řečišti se pak koncentrace snižují, což je připisováno částečně rozkladu látek a částečně adsorpci na říční sediment. Příkladem byla centrální čistička na Císařském ostrově v Tróji, kde na vtoku z kanalizace do čističky bylo detekováno 466 ng/l estrogenů, na hlavní a bočních výpustích z ČOV se hodnoty estrogenů pohybovaly v rozmezí 72-100 ng/l. Hodnoty mimo výpusti se pohybovaly řádově v jednotkách nanogramů na litr vody. Velká část estrogenu byla zachycována v kalu, který mohl být zemědělsky dále zpracováván. Je otázkou jak takovýto materiál ovlivní zemědělské plodiny a případně uvolňování do spodních vod. Rizikem může být také průnik kalu z čističky, případně nedostatečná kvalita filtrů, které neumožní tyto látky zachytit.

„Hormonální buldozery“

Estrogenní látky nejsou jediným rizikem. Hormony z antikoncepčních pilulek jsou řazeny mezi endokrinní disruptory (EDC) – často přezdívané hormonální buldozery. Jsou to látky, které mohou, ale nemusí být hormony, ale v organizmu vyvolávají hormonální chaos. Obecně tyto látky mohou i při nízkých koncentracích (a hlavně při nízkých koncentracích) při dlouhodobém působení poškozovat zdraví vodních živočichů, ale i člověka. Vědci odhadují, že až tisíc člověkem chemicky produkovaných látek může mít vlastnosti EDC.

Z tohoto důvodu se také Státní zdravotní ústav v letech 2009 - 2011 věnKredit: everythingpossible - Fotolia.comoval screeningu pitné vody, zaměřenému z hlediska světových hodnot a české spotřeby léků na 5 rizikových látek s nejpravděpodobnějším výskytem (ibuprofen, diklofenak, karbamazepin, naproxen a 17a-etinylestradiol). Studie ukázala (SZÚ 2012), že výskyt těchto látek na „kohoutku“ u spotřebitele byl opravdu výjimečný (ze 100 vzorkovaných vodovodů pouze 2 a z toho tři vzorky). Jednalo se o výskyt (nad mez stanovitelnosti 0,5 ng/l) ibuprofenu (0,5-1,2 ng/l) a karbamazepin (4,0 ng/l). Výskyt sledovaných látek na výstupu z úpraven vody byl častější (19 záchytů s koncentračním maximem 20,7 ng/l), ovšem dále v distribuční síti byly záchyt a hodnoty nižší, pravděpodobně částečně díky míchání s podzemní vodou a částečně působením chloru. Látky estrogenního charakteru nebyly prokázány v žádném vzorku. Buď nebyly přítomny, nebo byly pod mezí stanovitelnosti. Předpokládá se, že právě „chlorování vody“ podporuje jejich odbourávání. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že voda „kohoutková“ bude považována za mnohem bezpečnější z hlediska dopadu antikoncepčních látek, než například voda balená.

Průmysl produkuje neuvěřitelné množství syntetických chemikálií ročně. Lidé si tento fakt samozřejmě uvědomují a snahou je negativní dopad na životní prostředí co nejvíce eliminovat. To se týká hlavně průmyslových továren, automobilové dopravy, radioaktivního odpadu, či biochemického odpadu z výzkumu a ze zdravotnických zařízení. To, že by mohl člověk sám jako konzument chemických látek také „chemický odpad“ produkovat, by ještě před pár desítkami let nikoho ani nenapadlo. Hormony jsou látky, bez kterých se živé organizmy jen těžko obejdou. Pokud je jimi ovšem organizmus zahlcen, může to mít i fatální následky.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


 Použité zdroje:

Petr J.: Má hormonální antikoncepce vliv na přírodu?, EkoList, 2007, 4.

Pettersson I., Berg C.: Environmentally relevant  concentrations of ethynylestradiol cause fiale besed sex rations in Xenopus tropicalis and Rana temporaria, Environmental Toxicology and Chemistry, 2007, 26, 1005.

Säfholm M, Norder, A, Fick J, Berg, C.: Disrupted Oogenesis in the Frog Xenopus tropicalis After Exposure to Environmental Progestin Concentrations, Biology of Reproduction, 2012, 86, 126.

Morteani G., Möller P., Fuganti A., Paces T. Input and fate of anthropogenic estrogens and gadolinium in surface water and sewage plants in the hydrogeological basin of Prague (Czech republic). Environmental Geochemistry and Health, 2006, 289, 257-264.

Hrušková M.: Hormonální antikoncepce – novinky, přínosy, rizika, nové preparáty, Interní medicína pro praxi, 2009, 11,569.

SZÚ: Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody, Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2011, 2012, Praha.


77

Komentáře / diskuse

Hancho: Přímá rizika pro člověka (21.09.13 10:22)

V jistých dokumentech jsem se setkala s informací, že obyčejné petlahve, v nichž je voda, uvol?ují chemické látky s estrogenním účinkem na lidský organismus. Na vodní mlže působí pak velmi zhoubně. Ti umírají na přílišné zvětšení genitálií u samiček. Nejen, že tyto látky konzumujeme spolu s hormonální antikoncepcí, ale živíme se i kuřaty, vyhnanými estrogenem. Estrogen mívá za následek některá cévní onemocnění a trombózy. Většina lidí je k těmto onemocněním náchylná. Některé ženy, užívající tyto antikoncepce málem zemřely na trombózu. Také si kladu otázku, proč se zvýšil počet onemocnění rakoviny prsu, a proč je více žen, které nemohou kojit své děti. Co se u lidí změnilo a zda tyto problémy nesouvisí s větším výskytem hormonů. (reagovat)


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn