Datum: 3.8.2018
Zatím nejrozsáhlejší terénní studie GM lesních stromů ukázala, že pěstované stromy je možné geneticky upravit tak, aby se dál nešířily. Genetickou manipulací lze zamezit tomu, aby se uchycovaly jejich semenáčky.
Znaky potřebné pro zamezení šíření jsou dnes velmi významné, protože ve veřejnosti panují obavy ze šíření vlastností GM organismů anebo invazních druhů do okolí plantáží, kde jsou takové rostliny pěstované. Právě na tyto znaky se zaměřil tým vedený vědci Oregonské státní univerzity.
Podle šéfa výzkumu, biotechnologa lesa Steveho Strausse, je sice výzkum takových genetických manipulací stále v začátcích, už jsou prý ale na dobré cestě. Strauss to považuje za velice vzrušující.
Topoly jsou oblíbenou plodinou na plantážích dřevin. Rychle rostou a představují surovinu pro celou řadu produktů, od papíru až po překližku a materiál pro výrobu čalouněného nábytku. Topoly přitom náležejí ke dřevinám, které zahrnují samčí a samičí jedince. Botanickým slangem řečeno jde o dvoudomé rostliny, takže jednotlivé stromy tvoří buď pyl anebo semena.
Strauss a spol. studovali celkem 3 300 jedinců topolů na plantáži po sedm vegetačních sezón. Při výzkumu vytipovali 13 genů, které hrají významnou roli během rozmnožování topolů. Nakonec se jim podařilo manipulacemi těchto genů vytvořit topoly, které vypadají jako normální topoly, ale nejsou schopny se pohlavně rozmnožovat. Dalším výzkumem by mohly vzniknout použitelné typy stromů, které se nebudou množit pohlavně a možná ani nepohlavně.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Jak psát životopis - Užitečné informace o tom jak psát životopis a průvodní dopis
Práce na vedlejší pracovní poměr
Ve Španělsku otevřeli první biobanku s živými vzorky mozkové tkáně
DNA ze žaludků dravých plžů pomohla výzkumu záhadných vločkovců