Hlavní stranaČlánky na přáníStres z nepořádku

Stres z nepořádku

Datum: 10.4.2013 

Stresu a stresovým situacím jsme se věnovali už v jednom z minulých článků. Teď se zaměříme na něco, co se může zdát poněkud zvláštní, jak nadpis sám napovídá. Pořádek, systém, čistota prostředí, to jsou hodnoty, které jsou lidem blízké (tedy většinou). Učíme děti uklízet hračky na stejné místo, boty (či další svršky) při návratu domů, mýt si ruce před každým jídlem, chodit spát ve stejnou dobu… Tyto hodnoty v nás pak přetrvávají až do dospělosti. V každém člověku sice v jiné míře, ale obecně je pro nás přirozené mít knihy seřazené v knihovnách, boty v botníku…

Jak působí nepořádek na člověka?

Jednou někde někdo uvedl, že nepořádek vysává z lidí energii. Nepořádek na člověka opravdu působí a lze to docela dobře vysvětlit i hlediska medicínského přístupu. Kredit: Mopic - Fotolia.com

Stres je z fyziologického hlediska obranným mechanizmem lidského organizmu při konfrontaci s nepříjemným či ohrožujícím faktorem. Je to tedy prvotně fyziologická reakce, při níž (zjednodušeně řečeno) dochází k vyplavování kortizolu a adrenalinu do organizmu. Tato reakce měla v dávné minulosti připravit lidský organizmus na boj nebo na útěk. V dnešní době lidské tělo reaguje na podněty stejně, bohužel většinou bez následného fyzického využití prvotní chemické odezvy. Ve většině případů nedojde ani na "útok" ani na "útěk“.

Jak jsme se zmínili už minule, situace, které mohou vyvolat stresovou reakci, prožíváme denně. Mnoho povinností, pracovní nasazení, špatná organizace času, zdravotní problémy, to vše vede ke zvýšenému psychickému tlaku na člověka. A k tomu se často přidává právě i nepořádek (nejčastěji doma).

Nepořádek ovšem nepůsobí na každého člověka stejně. Je to dáno tím, že každý člověk má jinou představu o „míře uklizenosti“. To, co se zdá být pro někoho uklizené, je pro jiného stále hrozný nepořádek. Proto také mnozí lidé věnují tolik času úklidu při očekávání hostů… Nikdy nevíte, jak je na tom někdo jiný.

Fóbie

Dlouhodobé vystavení stresovým situacím může vést až k rozvoji úzkostné poruchy. I tady se nepořádek může projevit jako faktor vyvolávající nepříjemné stavy. Jednou z forem úzkostí jsou specifické fobie – F40.2 (MKN-10), které jsou odezvou na vysoce konkrétní věc či činnost člověka. Prevalence (celoživotní) specifických fobií se pohybuje kolem 12-13 %.

Mezi tyto specifické fobie patří například strach z pavouků, z létání, klaustrofobie, ale i takové úplně běžné věci, jako jsou závratě při strachu z výšky, návštěva stomatologa, nebo pohled na krev. Do této kategorie můžeme zařadit také strach z nepořádku. V případě, že nepořádek působí na člověka tak intenzivně, že vyvolává strach až panické pocity, je ovšem na místě obrátit se na lékaře. Úzkostné poruchy lze jen těžko zvládat svépomocí a pomoc odborného lékaře je zde na místě. Léčba takovýchto poruch zahrnuje farmakologickou léčbu v kombinaci s individuální kognitivně-behaviorální terapií. Cílem léčby je zabránit relapsu zdravotního problému a omezit u pacienta vyhýbavé chování. Ideální je, pokud je onemocnění včas odhaleno a k léčbě dochází ještě v průběhu akutního stavu. Bohužel většina úzkostných poruch bývá chronická, zvláště pak když léčba přichází pozdě.

Jak s nepořádkem bojovat?

Pokud už je pro člověka nepořádek stresujícím faktorem, má několik možností jak tomuto nežádoucímu „stresu navíc“ zabránit. Lze se naučit nepořádek ignorovat, lépe si uspořádat čas, tak aby v denním programu zbyl čas na úklid, anebo se naučit nepořádku předcházet. Ideální stav bude asi někde mezi těmito možnostmi.

Ignorovat nepořádek neznamená, že se člověk stane neuvěřitelně nepořádným. Jen je potřeba si najít rozumnou a praktickou hranici v pohledu na věc. Možná by mnohem vhodnější bylo slovo tolerovat. Tolerovat jistou normální míru nepořádku. Pokud člověk není ochoten tolerovat jakoukoliv drobnost, která vybočuje ze „stavu uklizenosti“ je na místě se zamyslet, zda se u něj nezačínají projevovat symptomy ukazující na nějaké onemocnění.

O uspořádání času jsme se již zmiňovali. Neustálý boj s časem vyvolává u člověka stresující situace. Lidé jsou mnohdy v zajetí své práce (což se není čemu divit) spousta pracovních, následKredit: violetkaipa - Fotolia.comně i domácích povinností. Někteří lidé mají více jak jedno zaměstnání. Schopnost dobře si zorganizovat čas může vést právě k tomu, že zbývá čas na úklid, na relaxaci a na drobné radosti. Pak je tu ale ještě jedna skupina lidí, a to jsou ti, kteří pracují z domu. Pokud je pro takového člověka stresujícím, když kolem sebe vidí nepořádek, ubírá mu to na výkonu, a tedy mu práce zabírá více času. V takové situaci je vhodné zvážit buď samostatnou pracovnu, kde jej nic nerozptyluje, nebo věnovat více úsilí, a to buď úklidu, nebo „nedělání nepořádku“.

Moc věcí

Třetí možnost jak zabránit stresujícím pocitům z nepořádku, je zabránit jeho vzniku. Tady se zdá být tím hlavním problémem moc věcí, případně neschopnost je zorganizovat.

Problémem člověka ve vztahu k nepořádku je potřeba hromadit věci, které velmi často ani nepotřebuje. Typickým příkladem je, když se člověk stěhuje. Nabalí všechny své věci do krabic (v lepším případě je popíše) a po přestěhování vybalí jen ty, které opravdu potřebuje. Což vede k tomu, že u některých jedinců tři, pět ale i deset let po přestěhování některé věci stále čekají v krabicích na své vybalení.

Kde všude může mít člověk nepořádek? To je většinou velice individuální. Knihy patří do knihovny, šaty do šatníku, boty do botníku. Tam kde končí základní návyky na třídění věcí, tam začíná vznikat nepořádek. Pracovní stůl, skřínky na „neurčité věci“, ale třeba i počítač.

Zamyšlení nakonec

Nic, co nemusí, by nám nemělo přinášet stresující situace. Člověku je přirozené vytvářet si systém. Bohužel často jsme schopni jej vytvářet spíše na pracovišti než v domácím prostředí. Na závěr snad jen pár rad, jak zvládat nepořádek a nenechat jej působit nám stres.

  • pravidelné plánování času
  • určit si čas v týdnu vyhrazený pouze na úklid
  • každá věc by měla mít své místo
  • nepořizovat si věci, které opravdu nepotřebujete
  • nepořizovat si větší a větší skříně, raději se zamyslet, zda se s něčím z obsahu „nerozloučit
  • udržovat pořádek i v počítači (šetří to čas při hledání)
  • věci nemusí končit jen v koši (antikvariáty, charitativní organizace, ekodvory)

Méně věcí, méně práce s úklidem a méně nepořádku – méně stresu a více času na cokoliv co si budete přát.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Zdroje:

MKN-10 – Mezinárodní klasifikace nemocí, 11. verze, 2013.

Praško J.: Úzkostné poruchy, Interní medicína pro praxi, 2004, 10, 500.

Prašková H., Praško J.: Specifické fobie.


77

Komentáře / diskuse

Hancho: Hraje roli i psychika (21.09.13 09:32)

Nepořádek vzniká i u lidí, kteří trpí obsesí, která je "nutí" věci hromadit. Myslím, že jakmile jim problém začne přerůstat přes hlavu, už nejsou schopni ho odbourat. Čím dál větší úpadek pořádku a systému je deprimuje. Tato obsese bývá dědičná, nebo ji mohou vyvolat tragické události v životě těchto osob. Začnou se uzavírat před světem a moře věcí je doslova uvězní. U některých byla spouštěčem nemoc, která je omezila v pohybu, tudíž i v péči o sebe a domácnost. Přitom moderní lákadla a výdobytky civilizace jejich situaci ještě zhoršila. Proto je úklid a třídění daleko složitější než se zdá, znamená rozloučit se s věcmi spjatými s minulostí (vyvolávající vzpomínky), zbavení se každodenních obalů od potravin, a hlavně věcí, které jen zdánlivě vypadají užitečně, že nás svádí je kupovat. (reagovat)


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn