Spory o hygienickou teorii alergií pokračují

Pomoci porozumět mechanismům, které u člověka vyvolávají alergii, může také srovnání divokých a domácích/laboratorních zvířat. Ukázalo se, že divoké myši a potkani mají vyšší hladiny protilátek IgG a IgE. Může to být podporou pro hygienickou, ale i parazitickou teorii vzniku alergií.

Hygienická teorie, která klade alergie do souvislosti s přehnanou čistotností/hygienou, není ničím novým. Alergiemi dnes údajně trpí 40-50 milionů obyvatel USA. Pokud pomineme, že alergie může být důsledkem mutace, která by v jiných společnostech byla letální (takže zvýšená míra alergie je prostě důsledkem snížené dětské úmrtnosti; jenže na tenhle mutační výklad je alergií přece jen nějak moc), stále zbývá řada výkladů.

Některé výsledky třeba ukazují na menší výskyt rakoviny u alergiků – zbytnělý imunitní systém nás tedy chrání před vzbouřenými buňkami, a selekce proti němu tedy účinně nepůsobí. Tím by se snad i vysvětlovalo, proč je alergií tolik v moderních společnostech (kde je tahle výhoda snad selekčně významná). O téhle variantě uvažoval už jeden z teoretiků neodarwinismu George C. Williams. (Nakonec příklad objevený v poslední době: Helicobacter, který může způsobovat rakovinu žaludku, naopak snižuje citlivost k alergiím http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/A565488EE326D33BC1256E970048FC4A).

Hygienická teorie naopak tvrdí, že paranoidní imunitní systém je důsledkem přehnané čistoty v dětství, kde se organismus nesetkává s určitými vstupy, a proto na ně později reaguje nepříznivě. Trochu podobná teorie tvrdí, že silnější imunita nám poskytovala výhodu proti parazitickým červům, štěnicím, blechám apod. (viz např. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3C22BDC3FDE37068C1256E970048C22A), pokud se ale s nimi nesetkáváme, začne imunita bláznit.

Proti hygienické teorii ovšem vyvstaly námitky, když se ukázalo, že největší podíl alergiků je v ghetech/slumech, kde se o přehnané čistotnosti mluvit rozhodně nedá (http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2330). Takže jiné teorie spojují alergii nedostatkem pohybu v dětství nebo s virózami (řada chorob jako důsledek patogenů viz http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1033; může-li to platit pro schizofrenii, proč ne pro alergie), které se zase šíří hlavně tam, kde žije hodně lidí pohromadě – tudíž by šlo primárně o důsledek hustoty obyvatel ve městech, což by s těmi slumy docela dávalo smysl. Nechybí ani úvahy o souvislostech mezi alergiemi a užíváním antibiotik.

Další koncepce dávají alergie do souvislosti naopak s parazity novými, hlavně roztoči ze záclon a koberců. Je to samozřejmě dost komplikované (co asi nejčastější alergie pylové?), možná, že se snažíme vysvětlit něco, co sice nazýváme souhrnně „alergie“, ale jde o řadu různých chorob spouštěných různými mechanismy. Každopádně nejde jen o teorie, protože z nich mohou vyplynout praktické návody na léčbu: tak například existují pokusy léčit alergie právě dodáním parazitů (hlístic apod.), samozřejmě tak, aby je šlo v případě potřeby zase rychle vybít. Stávající experimenty pracují třeba s konzumací vajíček měchovců, z nichž se vylíhnou larvy, které po čase opustí lidský organismus samy. Vajíčka je tedy třeba užívat pravidelně (http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1567). Zde by jistě existoval prostor pro genetické modifikace. Třeba by se to dalo spojit i s dalšími účinky (žrouti by za tímto účelem jistě uvítali nějakou poslušnou tasemnici :-) apod.).

A nyní konečně novinka uváděná na podporu hygienické teorie. William Parker (Duke University Medical Center, Durham) a jeho tým srovnávali laboratorní (domácí) a divoce žijící zvířata, konkrétně potkany a myši. Porovnali obsah protilátek v krvi a výsledek ukázal, že divocí hlodavci mají v krvi v krvi větší koncentrace imunoglobinů IgE (dávaný někdy právě do souvislosti s imunitou proti parazitům) a IgG (chrání proti autoimunitním poruchám). Parker se domnívá, že je to právě trvale vysoká hladina protilátek, která vzniká kontaktem s neletálními infekcemi a pylovými částicemi v raném věku, chrání posléze před alergickými reakcemi. Tedy pokládá výsledky za podporu pro hygienickou teorii (zdroj: New Scientist, http://www.newscientist.com/article/dn9357-the-dirty-truth-about-allergies.html).

Kritici vesměs souhlasí s Parkerem, ale tvrdí to, co bylo uvedeno výše – nejde o hygienu jako takovou, o pyly ani infekce, ale spíše o parazitické členovce. Každopádně srovnání divoce žijících a laboratorních/domácích zvířat je dalším způsobem, jak porozumět alergiím u člověka. To, že alergií trpí i zvířata, z ní také dělá "normální" somatickou chorobu.

autor: Pavel Houser

www.scienceworld.cz