Solární alergie

Slunce je nedílnou součástí lidského života. Je to hvězda nejblíže planetě Zemi, bez které by byla „modrá planeta“ planetou mrtvou. Slunce je zdrojem světla a tepla, pozorujeme blahodárné účinky na tělo a vlastně i na duši. Ovšem slunce nemusí být vždy jen přínosem pro lidský organizmus. Změny klimatu, rozsáhlost a zvětšování ozónové díry, nechtěné působení záření, to vše může být ke škodě našemu zdraví.

Které záření je nejvíce škodlivé?

Ve spojitosti s přílišnou expozicí slunečním paprskům se mluví nejčastěji o UV záření, případně protekci s využitím opalovacích krémů. Typů záření, které nějakým způsobem ovlivňují zdraví člověka, je ale samozřejmě více. Slunce je zdrojem viditelného světla (VIS), tepla (IČ) a UV záření. Jednotlivé složky záření se liší svými fyzikálními vlastnostmi a také zastoupením ve slunečních paprscích a následně i mírou rizika poškození lidského zdraví.

Přestože je UV záření zastoupeno nejmenší měrou, vyvolává ta nejzávažnější poškození organizmu, která mohou končit až smrtí jedince.

Negativní reakce

Kůže chrání lidské tělo před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém se nachází. Proto také projevy působení slunečního záření na lidský organizmus postihují nejčastěji právě kůži. Dominantními projevy jsou zarudnutí, otok, svědění, ekzémy a puchýře v místech kontaktu se slunečními paprsky. Přestože jsou tyto reakce obecně považovány za sluneční (solární) alergie, ne všechny reakce kůže na slunce jsou skutečnými fotoalergiemi. Často se jedná o fototoxické reakce, či přehnané reakce na tepelný šok. Obecně jsou tyto reakce organizmu označovány jako fotodermatózy. Patří sem:

• kožní fototoxická reakce
• kožní fotoalergická reakce
• fytodermatitidy
• světelná kopřivka
• tepelná kontaktní kopřivka
• polymorfní světelná erupce

Látky vyvolávající fototoxickou reakci jsou nejčastěji léčiva, se kterými přichází pacient do styku. Patří sem preparáty těchto lékových skupin: antibiotika, chemoterapeutika, léky na srdce, hormony, nesteroidní antiflogistika, deriváty sulfonylmočoviny, diuretika, psychofarmaka, cytostatika, antikonvulziva a umělá sladidla. Fototoxicita se může projevit u kohokoliv, záleží pouze na koncentraci potenciálně fototoxické látky a míře expozice nejčastěji UVA záření, které prochází i běžným okenním sklem (výjimečně může být vyvolána i UVB nebo VIS).

Fototoxické reakce patří mezi častější projevy působení slunce, naproti tomu fotoalergická reakce patří svým výskytem spíše ke vzácnějším formám projevu. Stejně jako u fototoxických reakcí i zde je přítomna iniciující látka, ovšem reakce organizmu se navenek neprojevuje okamžitě (přímá fototraumatizace), ale dochází nejprve k fotosenzibilizaci organizmu a tvorbě fotoantigenu a první viditelné příznaky se mohou projevit v rozmezí 1-2 týdnů. Mezi fotoalergizující látky patří nesteroidní antiflogistika, antiseptika, sunscreeny, parfémy a některé další látky. Do skupiny fotoalergizujících látek jsou řazeny také některé rostliny vyvolávající alergické reakce označované jako fytodermatitidy. Mezi rostliny s takov

ýmto efektem řadíme tyto: pastinák setý (Pastinaca sativa), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pakmín větší (Ammi majus), třemdava bílá (Dictamnus albus) a routa vonná (Ruta graveolens).

Nesmíme zapomenout také na další riziko sluneční expozice, a tím je rakovina kůže. Působení UV záření je v dnešní době díky snižující se protektivitě ozonové vrstvy značně rizikové zvláště u citlivých jedinců. Rakovina kůže je z hlediska četnosti výskytu na druhém až třetím místě co do typu nádorových onemocnění. Do této skupiny onemocnění jsou řazeny bazaliom, maligní melanom a vzácnější Bowenova choroba.

Co nás chrání před sluncem?

Především my sami. Dříve dámy nosily dlouhé letní oděvy a slunečníky, dnes se ubíráme cestou opalovacích krémů. Ale ani to není samozřejmostí. Pokud je člověk náchylný k některé z reakcí na sluneční paprsky, pak je nutné zdůraznit, že se to nemusí vždy týkat pouze letních měsíců. Slunce svítí celý rok a navíc jsou tu solária a jiné zdroje záření.

Znalost kožního fototypu, ale také rodinné anamnézy ve vztahu ke kožním onemocněním či alergickým reakcím je takovým základem při zvažování prevence.

* Pobyt na slunci bez použití sunscreenů a výskytu erytému.

Lidé s nižším fototypem jsou náchylnější působení slunce a vzniku kožních onemocnění. Eliminace rizik zahrnuje regulaci délky pobytu na slunci během letních měsíců, využití UV protekce formou opalovacích krémů a vhodné volby oblečení, zamezení zbytečnému pobytu na slunci při užívání léků s potenciálním fototoxickým či fotoalergizujícím efektem. Také je v takových případech vhodné věnovat větší pozornost výběru tělové kosmetiky, parfémů, případně domácí chemie.

Zamyšlení nakonec

Slunce je důležité pro život na zemi. Měnící se životní podmínky nás ovšem upozorňují na fakt, že i sluneční záření může způsobovat škody na zdraví. Znalost sebe sama, rizikových faktorů a vhodné protekce výrazně eliminuje vznik fotodermatóz a dalších kožních onemocnění evokovaných sluncem.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Tokura Y.: Quinolone photoallergy: Photosensitivity dermatitis induced by systemic administration of photohaptenic drugs, Journal of Dermatological Science, 1998, 18, 1.

Klán P.: Organická fotochemie, 2001, MU, Brno.

Krajsová I.: Fotodermatózy, Dermatologie pro praxi, 2007, 2, 68.

Ditrichová D.: Fotosenzitivní potenciál léčiv pro zevní i celkové použití, Medicína pro praxi, 2008, 5, 385.

Grycová L.: Solární alergie, Pharma news, 2011, 5-6, 8.