Samouspořádané lidské kardioidy bijí na Petriho misce

Biolog Sasha Mendjan z Rakouské akademie věd a jeho tým vytvořili pokročilé lidské organoidy srdce. Takzvané kardioidy vznikly spontánním uspořádáním z lidských kmenových buněk, aniž by potřebovaly podpůrnou konstrukci. Útvary o velikosti sezamového semene mají dutinu a představují jedny z doposud nejvíce realistických organoidů srdce.

Organoidy srdce doposud vznikaly tkáňovým inženýrstvím, které zahrnuje sestavování buněk s podpůrnými konstrukcemi, jako když se staví dům. Takové organoidy srdce ovšem nevykazují fyziologické odpovědi na poškození podobné reálnému srdci a často selhávají jako model pro onemocnění srdce.

Jak říká Mendjan, tkáňové inženýrství je v mnoha případech velmi užitečné, i v případě organoidů srdce. Orgány v organismech ale tímto způsobem obvykle nevznikají. Během zárodečného vývoje se v embryu vytvářejí orgány samovolným uspořádáním buněk. Jednotlivé buňky a skupiny buněk mezi sebou interagují, přesunují se a postupně vznikají orgány.

Podle Mendjana je samoorganizace v přírodě velmi běžná, v živé i neživé. Je základem fungování ptačího hejna i tvorby sněhových vloček. Když mají něco takového vytvořit lidé, je to velmi obtížné. Jakoby neexistoval žádný plán a přesto vznikne velmi organizovaná struktura. Mendjan zároveň přiznává, že těmto procesům v přírodě ještě moc nerozumíme. I proto je jejich úspěch cenný.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: