K tomu musí mít membrány dobrou mechanickou stabilitu a umožnit transport iontů mezi oběma oblastmi. Obvykle je struktura membrány na mikroskopické úrovni víceméně nahodilá a neuspořádaná. Přesto jsou to právě transportní vlastnosti (iontů a rozpouštědla) na mikroskopické úrovni, které rozhodují o použitelnosti membrány pro daný účel. Je zřejmé, že materiály s pravidelným mikrouspořádáním budou mít podstatně lepší vlastnosti.
Cílem projektu je vytvořit materiály s pravidelnou, uspořádanou a řízenou strukturou využitím principů samouspořádání hydrofobních dvojblokových a trojblokových kopolymerů, a rozšířit výzkum na blokové kopolymery obsahující hydrofobní a hydrofilní bloky. Budeme zkoumat podmínky, za kterých lze vytvořit uspořádané materiály s morfologií o různé symetrii, a to v závislosti na typu polymeru, velikosti makromolekuly a jejího složení a zabývat se vlastnostmi těchto materiálů po jejich nabotnání vodou nebo elektrolytem. Budeme studovat nanostrukturované blokové kopolymery se skupinami odštěpujícími protony nebo s afinitou k lithiovým iontům jakožto modely pro membrány používané v palivových článcích a v bateriích.
KONTAKTNÍ OSOBA:
Dr. Petr Štěpánek
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
web: http://www.esf.org/esf_article.php?language=0&activity=7&domain=1&article=239&page=1108
"www.avcr.cz":[ http://www.avcr.cz/zajimave_projekty.php?ID=255]
49
Komentáře / diskuse
Váš komentář:
Detektor bakterií - Britským chemikům se podařilo připravit polymer, který při kontakt s mikroorganismem emituje světelný signál (21.3.2007)
Nová sloučenina uhlíku - Propojit uhlíkovou nanotrubici s fullerenem se podařilo vědcům z Helsinské technologické univerzity (6.3.2007)