Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíRozluštěn genom bakterie „černé smrti“

Rozluštěn genom bakterie „černé smrti“

Datum: 5.12.2011 

Morové epidemie představovaly jednu z nejhorších katastrof středověké Evropy. V několika velkých epidemiích podlehly této infekční chorobě celé desítky procent obyvatel středověkých měst i vesnic. Původcem této závažné nemoci je bakterie Yersinia pestis. Její genom byl již před několika lety osekvenován, to se ovšem jednalo o současné bakteriální kmeny. Díky snaze mezinárodního týmu vědců se poprvé podařilo prozkoumat genom původní - tedy několik set let staré - bakterie, který byl získán z kosterních pozůstatků dávných obětí. Ukázalo se, že rozdíly mezi středověkou a dnešní bakterií jsou jen velmi malé. Pak se ovšem nabízí otázka, co přesně činilo středověké morové epidemie tolik vražednými?

Zajisté každý z nás si při vyslovení slova „mor" něco představí. Ať již konkrétní chorobu, způsobenou bakterií Yersinia pestis, nebo „morové rány" - pandemie, které devastovaly středověkou Evropu, nebo třeba „jen" smrtelnou infekci, bez přesné specifikace patogenu. Morové epidemie a infekce samotná byla vždy v centru zájmu nejen soudobých lékařů, ale i historiků. Vždyť první písemné záznamy o morových infekcích máme již z období starověku (Nutton, 2008). První velká morová rána (charakteru skutečné pandemie) pak devastovala Evropu od roku 1347 a vyžádala si obrovské množství obětí, kdy infekce samotná vylidnila celá lidská sídla (Nutton, 2008).

Dlouho diskutovaným tématem je charakteristika a původce této středověké infekce. Jasné je, že ne každá epidemie byla skutečným morem - pod pojmem „mor" byly jistě dávnými historiky prezentovány i epidemie jiných závažných infekčních chorob (například tyfu, cholery apod.), nicméně dle historických záznamů se - zejména v případě „klasických" morových epidemií - jednalo opravdu o mor, tedy o chorobu způsobenou Yersinia pestis (Cohn, 2008). Jisté dále je, že morové epidemie se v Evropě neustále vracely v nepravidelných intervalech prakticky po celé období středověku a novověku a to až do 19. století.  Dokonce i ve 20. století ve světě stále propukají lokální epidemie této choroby, například v Asii (Anisimov a Amoako, 2006; Cohn, 2008). Právě charakteristiky středověkých a dnešních morových epidemií jsou některými autory porovnávány, neboť stále existuje podezření, že v případě historických epidemií (u kterých se infekce šířily mnohem rychleji než dnes a vyžádaly si mnohem více obětí) šlo snad o jinou infekci, či o jiného původce (Walløe, 2008). Veskrze panuje shoda na tom, že šlo o infekci způsobenou Yersinia pestis. Existují však spekulace o odlišné genetické výbavě středověkých kmenů této bakterie a tím pádem i o jejich odlišné virulenci (Walløe, 2008, Bos et al., 2011).

Yersinia pestis je gramnegativní bakterie, která vyvolává chorobu obecně známou jako mor. Mor samotný existuje nejméně ve třech různých klinických formách (Anisimov a Amoako, 2006):

1)      Bubonický (též dýmějový) mor, který vzniká jako následek poštípání infikovaným hmyzem (typicky blechou), což vede k místním projevům, zduření lokálních lymfatických uzlin a prokrvácení, které brzy nabývá černé barvy (odtud název „černá smrt").

2)      Plicní mor, který vzniká jako následek přímého vdechnutí patologického agens. Šíří se přímo z člověka na člověka kapénkovou infekcí a má velmi vysokou smrtnost (údajně až 100 %).

3)      Septická forma moru, kdy se bakterie dostávají do krve infikované osoby. Jde rovněž o velmi závažnou formu moru, která často končí multiorgánovým selháním.

Terapie moru je i dnes poněkud svízelná. Je postavená zejména na antibiotické terapii (používá se zejména tetracyklin, streptomycin, a chloramfenikol - ale i další antibiotika), (Anisimov a Amoako, 2006). K dispozici jsou i určité očkovací látky, které ovšem mají řadu nežádoucích účinků a opožděný nástup odolnosti vůči infekci, což snižuje jejich využití například v centru epidemie (Anisimov a Amoako, 2006).

Proto má i dnes výzkum samotného původce a jeho genetického kódu velký význam. Nová studie mezinárodního týmu vědců (Bos et al., 2011) se zabývala právě genomem Yersinia pestis. Nebyla to ovšem dnešní bakterie. Pro výzkum získali vědci materiál z kostí a zubů nalezených na hřbitově v East Smithfield (v Londýně), kam byly pochovávány oběti epidemie „černé smrti" z poloviny 14. století (Bos et al., 2011). Vědcům se podařilo izolovat genetickou informaci „starobylé" Yersinie pestis a charakteristické sekvence jejího genomu byly porovnány s genomem dnešních kmenů této bakterie. Možná překvapivě vědci zjistili, že se 6,5 století staré bakterie od svých dnešních potomků v genetické informaci prakticky neliší (Bos et al., 2011). Z hlediska virulence patogenního agens tak mezi středověkou a dnešní bakterií zřejmě nebyl výraznější rozdíl. Výzkum poskytl nové zajímavé informace o genetické informaci a evoluci bakterie, která si v průběhu historie vyžádala miliony a miliony lidských životů. Nabízí se otázka, co přesně stojí za rozdíly v průběhu středověkých a dnešních (neléčených) morových infekcí?

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Použité zdroje:

Originální studie:

Bos, K. I., Schuenemann, V. J., Golding, G. B. et al. (2011) A draft genome of Yersinia pestis from victims of the Black Death. Nature. Online first

Připraveno podle:

Medical News Today: Entire Black Death Genome Sequenced

Další použité zdroje:

Anisimov, A. P., Amoako, K. K. (2006) Treatment of plague: promising alternatives to antibiotics. J Med Microbiol. 55(Pt 11):1461-75.

Cohn, S. K. Jr. (2008) Epidemiology of the Black Death and successive waves of plague. Med Hist Suppl. (27):74-100.

Nutton V. (2008) Pestilential complexities: understanding medieval plague. Med Hist Suppl. (27):1-16.

Walløe, L. (2008) Medieval and modern bubonic plague: some clinical continuities. Med Hist Suppl. (27):59-73.

Obrazové přílohy:

Pacient nakažený morem: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plague_-buboes.jpg

černá smrt: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blackdeath2.gif

Yersinia pestis: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yersinia_pestis.jpg


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn