Rio+20 pohledem Gordon Conwaye

Konference Spojených národů Rio+20 o Udržitelném vývoji se bude konat 20-22 června. Je následnicí podobné konference z roku 1992, která vypracovala dokument Millenium Development Goals. Letošní agenda je shrnuta v konceptu resoluce, který vznikl z více než 600 návrhů různých vládních i nevládních zdrojů (http://www.uncsd2012.org/rio20/content/documents/370The%20Future%20We%20Want%2010Jan%20clean.pdf ). Zdůrazňuje „zelenou ekonomii", která má být realizována 2012 až 2030 a pak má být zhodnocen výsledek. Obecné cíle jsou obligátní: odstranit hlad, chudobu, vybudovat ekonomicky stabilní společnost, přenos technologií a sdílení know how - jakýsi modlitební mlýnek, který bude vtělený do dokumentu 'The Future We Want'. Je pozitivní, že obsahuje podporu vědy a výzkumu, ale stav zemědělské biotechnologie v Evropě ukazuje realizaci podobného hesla v pojetí politiků.

Profesor Gordon Conway je profesorem Imperial College London a byl prezidentem Rockefellerovy nadace v USA a Royal Geographical Socienty v UK. Rozebírá z hlediska cílů konference Rio+20 situaci zemědělství ve studii nazvané „How to create resilient agriculture" (SciDev.net, March 21, 2012), což je překladatelský problém, neboť resilient může znamenat "pružné" nebo „nezdolné", asi by nejvíce vyhovovalo houževnaté zemědělství.

Konference Rio+20 uvádí jako cíle mj. udržitelné zemědělství a současně posílení programu životního prostředí se zvýšením kompetencí UNEP (Organizace OSN pro ochranu životního prostředí).

Profesor Conway za nejdůležitější považuje zabezpečit dostatek potravy pro celé lidstvo, neboť dnes pro 900 milionů lidí to splněno není a ceny potravin prudce stoupají. Spojuje se s tím nedostatek vody a stoupající ceny energií a hnojiv. Klimatické změny nastupují, ať se díváme jakkoli na jejich příčiny.

Bude proto třeba produkovat více zemědělských produktů na menší výměře, s méně pesticidy, úspornou spotřebou vody a levněji. Intensifikace musí být pružná i nezdolná, tedy houževnatá. Takto zformuloval vize pro Subsaharskou Afriku panel v Montpellier vedený právě profesorem Conwayem.

Agrotechnika se musí budovat na základě agro-ekologických poznatků, zejména rotací plodin, efektivním použitím živin, opatrným dávkováním pesticidů založeným na integrované ochraně před škůdci. Kde je nutné zavlažování, pak je nutno přejít na lokální mikrodávkování od plošného způsobu, který vede k plýtvání vodou a zasolování půdy.

Některé tradiční způsoby jsou úspěšné. Např. v Zambii zavádění minimální nebo žádné orby s rotací plodin šetří až 30% vody a nové suchovzdorné odrůdy zvýšily výnosy kukuřice na pětinásobek průměru Subsaharské Afriky.

Další cestou je zavedení šlechtitelských biotechnologických metod. Pomohly k ochraně před škůdci bavlně, kukuřici, podzemnici olejné, čiroku, vigně a před chorobami banánům a kukuřici. Tyto metody dokážou zvýšit produkci poměrně rychle. Zemědělská ekologie a tyto moderní metody se nevylučují, naopak jejich kombinace je velmi účinná. Očekáváme, že v nejbližší době pomohou vyrovnávat se s klimatickými změnami, zvýší účinnost fotosyntézy a příjmu dusíku. Nové metody nejsou zázračný lék, ale vyžadují silné racionální politické vedení.

Příkladem může být Ghana, kde produkce zemědělství stoupá o 5% ročně a splnil se program minulé konference - snížit počet hladovějících na polovinu. Předchozí prezident John Kufuor dával zemědělským inovacím a moderním metodám prioritu.

Profesor Conway považuje tento rok za zásadně důležitý. Politická jednání na G8, G20 a konference Rio+20 by podle něj měly nastolit racionální koordinovanou zemědělskou politiku. Z našeho hlediska je optimismu pomálu. EU nejen že neupouští od potlačování zemědělských biotechnologických inovací, naopak, hodlá je dále blokovat požadavkem na dlouhodobé krmné testy. Výsledkem je, že v zahraničním obchodu s potravinami a krmivy je Evropa silně deficitní a dováží potraviny ze zemí, které trpí hladem. Podporuje tzv. ekologické zemědělství, které nejen nepoužívá moderní postupy, ale z komerčních důvodů proti nim bojuje a šíří ve veřejnosti pověry ke zvýšení svých zisků a dotací.

Nepochybně však můžeme očekávat od představitelů EU na konferenci Rio+20 plamenné řeči o inovacích, konkurenceschopnosti a solidaritě s hladovějícími. Pro ty EU připravila a prosadila Cartagenský protokol rozšiřující globálně evropské předsudky.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu/