Původní Austrálci jsou potomky nejstarších objevitelů

Když Evropané počátkem 17. století objevili Austrálii, žilo tam několik set tisíc, podle některých odhadů až 1 milión původních obyvatel - Austrálců. Nově příchozí zabrali nejlepší půdu, bez okolků Austrálce pobíjeli a také, možná ve spolupráci s indonéskými rybáři, přivezli celou sbírku ošklivých patogenů, především spalničky, tuberkulózu a neštovice. V průběhu 19. století byly právě neštovice nejvýznamnější příčinou úmrtí Austrálců. Ve 30tých letech žilo už jenom kolem 70ti tisíc původních obyvatel Austrálie. Dnes jich je sice už zase přes půl milionu, jsou z nich ale chudí, nemocemi prolezlí alkoholici a čichači benzínu už od dětství, naprosto závislí na sociálních dávkách. Tragická přítomnost Austrálců je ale v příkrém kontrastu s jejich pradávnou historií. Podle všeho to byli právě předci dnešních Austrálců, kdo se jako první z našeho druhu vydal z rodné Afriky, do strašidelného neznáma jiných kontinentů.

Tento scénář podporuje i nedávno přečtený genom Austrálců, který v časopise Science ohlásil početný mezinárodní tým známého dánského paleogenetika Eskeho Willersleva z Kodaňské univerzity. Zdrojem genetické informace o Austrálcích se stal chomáč vlasů mladého Austrálce, který žil počátkem 20. století na jihu Západní Austrálie. Použitím starobylého vzorku DNA Austrálců se autoři studie snažili zajistit, aby přečetli opravdu původní genom. V dnešní době je už totiž v rodokmenu většiny Austrálců přimíchán nějaký ten Evropan, což by pochopitelně analýzu původu Austrálců poněkud zkreslilo. Dotyčný vzorek podle historických záznamů získal britský etnolog Alfred Cort Haddon, během jízdy vlakem ze Sydney do Perthu. Onen Austrálec mu prý naštěstí vlasy poskytl dobrovolně, což odzbrojilo novodobou bioetickou inkvizici. Jeden ale nikdy neví a tak si Willerslev ještě stejně raději opatřil souhlas zástupců původních Austrálců, kteří dnes žijí v inkriminované oblasti.

Eske Willerslev je slavný svými pionýrskými pracemi na fosilní DNA. Dánští novináři píšící o vědě ho vyznamenali cenou Geniusprisen, když je uchvátil pozoruhodnou kombinací převratného výzkumu a nekompromisní mediální strategie. Před rozjezdem vědecké kariéry navíc žil se svým dvojčetem, antropologem Rane Willerslevem, několik let jako lovec zvěře na Sibiři. DNA Austrálců je podle všeho v těch nejlepších rukou.

Kolem původu Austrálců se točí poměrně vášnivé debaty. Slavný Mungo Man, fosilie moderního člověka od australského jezera Mungo dokládá, že lidé žili v Austrálii již před 50 tisíci lety. Ještě o něco starší vykopané kamenné nástroje z Indie a dalších lokalit zároveň naznačují, že se prastaří cestovatelé opravdu dostali až do Austrálie, přes Indii a jihovýchodní Asii. Kupodivu to tehdy nebyl takový problém, jak by nám mohlo připadat při pohledu na mapu dnešního světa. Vrcholila totiž zatím poslední doba ledová, ohromná spousta vody zamrzla do ledovců, mořská hladina byla o poznání níž a téměř až do Austrálie se dalo dojít suchou nohou. Na druhou stranu, podle mitochondriální DNA není Mungo Man blízce příbuzným moderních Austrálců a nedávné genetické studie dnešních obyvatel světa, které předpokládaly jedinou vlnu našich předků z Afriky, příliš neladily s osídlením Austrálie před 50 tisíci lety. Čerstvě přečtený genom Austrálce by teď mohl ledaccos objasnit.

První výsledky vypadají na pořádné překvapení. Na přelomu století se už vědci většinou sžili s představou jedné velkolepé vlny našeho druhu ven z Afriky, kde jsme skoro jistě vznikli, která jako celoplanetární příliv primátů postupně zalidnila všechny obyvatelné kontinenty. Teď to ale vypadá, že jsme z Afriky vykročili nejméně dvakrát. První lidé, mezi nimiž byli i předci Austrálců, se odvážně vydali z Afriky před více než 60 tisíci let a pak je následovala další vlna, s předky většiny Asijců a Evropanů, pravděpodobně před méně než 40 tisíci let.

Naše historie ale stoprocentně není jednoduchým jízdním řádem. Všichni lidé mimo Afriku nesou v DNA malou část genomu neandrtálců. V posledních letech situaci také velmi zajímavým způsobem komplikují takzvaní denisované, stále dost záhadní příbuzní lidí a neandrtálců, kteří byli popsáni v roce 2010 podle úlomku prstu holčičky, žijící před 41 tisíci let na Altaji, zřejmě společně s lidmi i s neandrtálci. Teď se ukazuje, že právě Austrálci a spolu s nimi i geograficky blízcí původní obyvatelé Papui - Nové Guinei jsou zatím jediní známí lidé našeho druhu, jejichž předci se křížili právě s denisovany a dodnes jim z toho zbyl kousek denisovanské DNA. Je docela dobře možné, že se lidé první vlny z Afriky, tedy i předci Austrálců, setkali a křížili s denisovany, kteří tehdy snad žili na velké části dnešní Asie, možná i v Oceánii. Před příchodem druhé vlny lidí z Afriky, s předky Evropanů a Asijců, ale denisované kompletně zmizeli a zanechali nám tu jenom pár fosilií a genů.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka Ph.D. , PřF JU, České Budějovice

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

PhysOrg: Aboriginal Australians were the first explorers: Genome study rewrites the history books

(orig.) Nature News 22.9. 2011, An Aboriginal Australian Genome Reveals Separate Human Dispersals into Asia. Science 334: 94-98.

Wikipedia (Indigenous Australians, Denisova hominin).

Obrazové přílohy:

Austrálci z ostrova Bathurst (1939). Kredit: National Archives of Australia, Wikimedia Commons.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/Bathurst_Island_men.jpg

Eske Willerslev. Kredit: Eske Willerslev, Wikimedia Commons.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/3/33/Eske_Willerslev_-_photo_by_Mikal_Schlosser_-_free_license.png

První kontakt Austrálců a Jamese Cooka. Kredit: bez copyrightu, Wikimedia Commons.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Indig2.jpg