Preferujeme civilní využití biotechnologií

**Preferujeme civilní využití biotechnologií...** ...říká Joseph DeFrank, předseda Expertní skupiny NATO pro dekontaminační technologie, která tento týden v Brně jednala o nových biotechnologiích a jejich testování pro využití ve vojenské i civilní praxi. **Pane předsedo, proč se setkání Expertní skupiny konalo právě v Brně, má to nějakou souvislost s prací českých vědců?** Tato setkání se konají v různých zemích, kde působí vědci účastnící se práce skupiny. Práce, které se provádějí v laboratořích a ústavech v Brně, jsou pro výsledky naší skupiny skutečně velmi důležité, a od pánů Damborského, Prokopa a Opluštila bylo velmi laskavé, že se nabídli stát se hostiteli tohoto setkání. #img_505#.<> **V čem spatřujete jeho hlavní význam a přínos?** Skupina NATO nás požádala, abychom v průběhu letošního roku zorganizovali demonstrační testy využití enzymů pro likvidaci nebezpečných chemických a biologických látek. Velká část našeho jednání je proto věnována právě přípravě těchto testů. Jako skupina vědců setkání samozřejmě využíváme i k výměně informací. Nezávisle na práci této skupiny zastávám funkci předsedy americké skupiny pro biotechnologie a tato příležitost, při které zjišťuji rostoucí zájem o biotechnologie jak v Brně, tak také v Praze, je součástí mé práce. Doufám, že setkání povede k silnější interakci mezi americkými a českými vědci v budoucnosti. **Kolik škodlivých chemických látek lze v současnosti odbourat pomocí biotechnologií?** Mezi hlavní třídy těchto škodlivých látek patří nervové látky, dále zpuchýřující látky jako yperit a také celá řada biologických látek. Pro zničení nervových látek existuje celá řada enzymů, stejně tak známe mnoho prostředků pro likvidaci biologických látek. Největší problémy byly právě s yperitem, látkou podobnou motorovému oleji, protože enzymy fungují ve vodě a yperit jako olej v ní není rozpustný. Velkým úkolem vědců v České republice i v jiných zemích je zjistit, jak zkombinovat yperit a enzymy takovým způsobem, aby na sebe mohly vzájemně působit. A to se pomalu daří. **Uvažuje se i o civilních aplikacích nových technologií?** Když se před mnoha lety s touto prací začínalo, uvažovalo se výhradně o vojenském využití enzymů. Potenciální využití v civilních oblastech života je teprve otázkou nedávné minulosti. V současnosti pracujeme s enzymy ve formě suchého prášku a uživatel tohoto materiálu, ať už vojenský nebo civilní, jej může použít v kombinaci s vodou, s hasicí pěnou či s jakýmkoli mycím nebo pracím prostředkem. Může být použit kdekoli, protože je rozpustný ve vodě, takže je dobře aplikovatelný například k čištění povrchu. Ale nedoporučuji s ním čistit třeba počítač, který by pak sice byl velmi čistý, ale nikoli funkční. **Jaké jsou současné trendy v ochraně před biologickými a chemickými látkami?** Většina vědeckých skupin, které na tomto úkolu pracují, jde stejným směrem, tj. využitím katalyzátorů. Tento způsob řešení je velmi účinný a současně umožňuje dosáhnout velice silné reakce s použitím velmi malého množství materiálu. Například k přípravě dvou tisíc litrů roztoku by vám s enzymem stačil pouze jediný kilogram látky. Top přináší velké výhody při skladování a dopravě. Enzym můžete stejně jako prací prášek postavit někam na polici a nechat ho být. Nové oblasti výzkumu počítají s aplikacemi nejen pro klasické armády, ale také pro řešení situací spojených s ohrožením toxickými a chemickými látkami, které mohou používat teroristé, ať již jde o pesticidy nebo jiné látky. #img_508#.<> **Existují nějaké potenciální hrozby teroristického útoku s použitím chemických či biologických látek, kterých bychom se měli obávat třeba i v České republice?** Tato otázka přesahuje oblast mého působení, nevím o nic víc, než je známo z médií. Zabýváme se potenciálními hrozbami, které jsou celosvětové a nevztahují se k žádnému konkrétnímu místu či zemi. Člověk nikdy neví, může se to stát kdekoli. Možná si vzpomenete na kult, který organizoval útoky v Japonsku v devadesátých letech, nebo na útoky s použitím antraxu v USA. Naši práci neděláme kvůli nějaké konkrétní hrozbě, ale proto, že taková hrozba může být kdykoli uskutečněna. Doufáme, že žádný z těchto výrobků nebude nikdy nutné použít z takového důvodu. Preferované využití je v případech jako je nehoda nákladního vozidla převážejícího pesticidy nebo podobné látky, zkrátka v záležitostech každodenního života a nikoli z důvodu války či terorismu. **Jak daleko se již pokročilo na cestě k praktickým aplikacím?** V současnosti je to záležitost výzkumu a vývoje. Samotné enzymy již vyrábí řada společností, ale zatím nebyly spojeny do produktu, který by si zakoupila nějaká armáda. Na americkém trhu na této bázi existuje komerční výrobek hasicí techniky, ale pokud vím, ani ten si ještě nikdo nekoupil. V praxi tedy tyto látky zatím nepoužívá nikdo, ale doufám, že se to změní - pokud možno dřív, než odejdu do důchodu! Joseph J. DeFrank byl v roce 2006 zvolen předsedou Expertní skupiny NATO pro biotechnologie. Zároveň zastává funkci předsedy týmu bioochrany amerického institutu Edgewood Chemical Biological Center, je také autorem desítek vědeckých statí i vládních zpráv, spoluautorem několika amerických patentů a držitelem řady ocenění za vědeckou činnost. Na své pozici zodpovídá za programy základního a aplikovaného výzkumu zahrnující užití biologických a biochemických systémů pro dekontaminaci a demilitarizaci chemických a biologických zbraní i likvidaci dalších chemických rizik vojenského významu. Vlastní výzkumnou činnost rozvíjí především v oblasti mikrobiologie, enzymologie a molekulární biologie. Joseph J. DeFrank je členem několika armádních výborů i vědeckých společností, mj. Army Research Office Coordinating Group for Biology, Army Biotechnology Working Group, American Association for the Advancement of Science, American Chemical Society, American Society for Microbiology, International Society for Environmental Biotechnology a Scientific Research Society for Industrial Microbiology. Jako specialista dlouhodobě spolupracuje také s NATO, kde byl členem několika pracovních skupin a v letech 1994 - 2005 vedl skupinu zaměřenou na biotechnologickou dekontaminaci (NATO Project Group 31). Tým Gate2biotech

---

46

Příbuzné články

Experti NATO jednají v Brně - 2 (3.5.2007)