Pěstování řas v odpadních vodách pro výrobu biopaliv v USA

Jsou vyvíjeny **nové technologie pro pěstování řas** v odpadních vodách, které mají potenciál produkovat více oleje na ha, než kukuřice nebo sója. Ohromné průhledné plastové pytle naplněné zpěněnou zelenou vodou leží na kopci v podniku Hornsby Bend Biosolids Management Plant v Austinu v Texasu. Tyto pytle, které vypadají jako vodní postele, jsou v podstatě miniaturní skleníky pěstující řasy krmené odpadní vodou a oxidem uhličitým. Jestliže všechno půjde tak, jak bylo plánováno, firma Sunrise Ridge Algae sídlící v Houstonu rozšíří tento malý pilotní podnik na stovky akrů, kde bude pěstovat řasy v komerčním měřítku pro výrobu bionafty a krmiv pro zvířata. **Sunrise Ridge** patří k množství inicializací a universit konstruujících systémy pro pěstování řas v odpadní vodě v komunálních a průmyslových čistírnách odpadních vod. Tato technologie slibuje, že bude vyrábět biopaliva z nepotravinářských zdrojů při čištění vody a snižování emisí skleníkových plynů. Ale potíž je v detailech. Pěstování řas zní velmi jednoduše, říká zástupce společnosti Norm Whitton. Rostou kdekoli, ale ukazuje se, že jejich pěstování je skutečně složitý proces. **Řasy** jsou popisovány jako nejlepší plodina pro produkci **biopaliv**. Rostou ve všech druzích vody a mohou být pěstovány na půdě nevhodné pro pěstování potravin. Tyto, rostlinám podobné organismy využívají fotosyntézu k přeměně slunečního záření a oxid uhličitý pro produkci energie tak účinně, že mohou zdvojnásobit svoji hmotnost několikrát za den a mají potenciál vyrobit značně více oleje na akr než plodiny jako kukuřice nebo sója. Řasy prospívají na dietě z odpadních vod a oxidu uhličitého, skleníkového plynu. Odpadní vody jsou atraktivní, protože mají živiny, které řasy potřebují ke své výživě, zvláště fosforečnany a dusičnany. Ale odpadní voda samotná neposkytuje vyváženou výživu. Většina odpadních vod má příliš mnoho dusíku a fosforu a nedostatek uhlíku, vysvětluje Tryg Lundquist, profesor z organizace Civil and Environmental Engineering na universitě California Polytechnic State University. Řasy nemohou asimilovat všechen dusík a fosfor. Řešením je přidávat oxid uhličitý. **Oxid uhličitý** je vytvářen v mnoha čistírnách odpadních vod, kde jsou kaly spalovány nebo zpracovávány v anaerobních digesterech (vyhnívacích nádržích) pro výrobu bioplynu (směs metanu a oxidu uhličitého). Podnik Hornsby Bend vyrábí bioplyn ve svých digesterech, který je používán pro výrobu elektřiny. Sunrise Ridge odebírá oxid uhličitý z rostlin a prohání ho skrz plastové skleníky. Uzavřené skleníky udržují žádoucí obsah oxidu uhličitého tím, že zabraňují plynu uniknout do atmosféry. V počátečním testování řasy omezily obsah dusičnanů v odpadní vodě až na 2 ppm. **Kultivační technologie** Názory na nejlepší technologie pro pěstování řas v odpadní vodě se liší. Otevřené nádrže poskytují nejjednodušší řešení s nejnižšími náklady, ale jsou náchylnější ke kontaminaci a kolísání teploty a světla. Na universitě Old Dominion University ve Virginii, geochemik Dr. Patrick Hatcher vede tým pracující na účinných způsobech, jak pěstovat řasy v otevřených nádržích v čistírnách odpadních vod. Protože řasy pěstované v systémech otevřených nádrží jsou citlivé vůči škodlivým druhům, vypracovává Hatcher systém pro pěstování žádoucích druhů řas v uzavřených tancích. Řasy z tanků jsou periodicky vlévány do větších nádrží. Tím se zajišťuje, aby nežádoucí druhy ve velkých nádržích byly přemoženi druhy, které jsou pěstovány v tancích. Odstraňování dusíku je primárním zaměřením výzkumu, protože místní podniky na úpravu musí omezovat dusík ve zpracovávaném výtoku vlévajícím se do Chesapeake Bay do roku 2010. Současné techniky biologického odstraňování dusíku použitím bakterií jsou velmi drahé. Odstraňování dusíku stojí třikrát až čtyřikrát více, než náklady projektované touto universitou pro systémy s řasami. Nákladové kalkulace pro systém s řasami v kombinovaném průmyslovém a komunálním podniku v Hopewell ve Virginii, který zahrnuje půdu, nádrže s řasami a technologie pro sklízení a konverzi na biopaliva, byly cca 25 dolarů. Náklady na konvenční biologický systém pro odstraňování dusíku byly uvedeny ve výši 100 milionů dolarů. Další informace, týkající se přidávání oxidu uhličitého do nádrží s řasami, odstraňování nadbytku fosforu z odpadních vod, pěstování řas ve fotobioreaktorech a některých podnicích v USA pěstujících řasy najdete v tomto článku: BioCycle, vol. 50, 2009, č.2, s. 36 - 9 Zdroj "Agronavigátor":[ http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=91542&ids=117]

---

49