Paleofarmaceutika z baltského jantaru by mohla pomoci s rezistentními infekcemi

Lidé na pobřeží Baltu po celá staletí používají k léčení dávný jantar. Ještě dnes tam dávají malým dětem šperky s jantarem, které je mají zbavit neduhů. Rozdrcený jantar se rovněž přimíchával do elixírů a lektvarů, kvůli předpokládaným protizánětlivým a protiinfekčním účinkům.

Elizabeth Ambrose z americké University of Minnesota a její spolupracovníci nedávno potvrdili, že jantar skutečně obsahuje léčivé látky, které by se navíc mohly uplatnit v boji proti rezistentním patogenům.

Podle údajů CDC v USA každoročně onemocní rezistentními infekcemi přinejmenším 2,8 milionů lidí a asi 35 tisíc z nich kvůli tomu zemře. Z předešlých výzkumů jsme už sice věděli, že jantat zřejmě opravdu má léčivé účinky, nikdo to ale zatím systematicky nezkoumal. Týmu Ambroseové se povedlo z jantaru extrahovat a identifikovat několik sloučenin, u nichž poté potvrdili účinnost proti gram pozitivním a zároveň rezistentním bakteriím.

Zájem Ambrosiové o jantar souvisí s jejím původem. Při návštěvách příbuzných v Litvě tam sbírala jantar a také poslouchala příběhy o jeho léčivé moci. Oblast Baltu přitom obsahuj nejvíce jantaru ze všech známých nalezišť. Zdejší jantar vznikl v třetihorách, asi před 44 miliony let, z pryskyřice dnes již vyhynulých jehličnanů z čeledi pajehličníkovitých (Sciadopityaceae). Pryskyřice je vlastně ochranným prostředkem rostlin a není divu, že obsahuje antibakteriální látky. Jak se zdá, tyto látky se mohou v jantaru uchovat dlouhé miliony let.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: