Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíObjeven gen způsobující vývojové vady močové soustavy

Objeven gen způsobující vývojové vady močové soustavy

Datum: 5.9.2013 

Vrozené vývojové vady vylučovacího ústrojí patří k relativně časté skupině vývojových vad. Vady mohou postihnout jakoukoliv úroveň vylučovacího ústrojí - ledviny, močovody, močový měchýř či močovou trubici. Jejich závažnost je obecně různá, často jde jen o abnormity takřka bez klinického dopadu, některé oboustranné defekty ledvin ale mohou velmi významně ohrozit i život postiženého jedince. Vady často neohrožují novorozené dítě akutně, ale způsobují nedostatečnou funkci ledvin, které se snadněji opotřebí, což může vést k selhání ledvin ještě v raném dětském věku. U velkého množství samostatně se vyskytujících vad močové soustavy neznáme jejich příčinu. Ve hře je nejspíš opět genetika a tak se hledání genetických příčin vývojových vad močové soustavy věnují celé týmy vědců. Jeden nový gen (DSTYK) byl nyní mezinárodním týmem vědců objeven. Kredit: Danielle Bonardelle - Fotolia.com

Vrozené vývojové vady postihují i v 21. století přibližně 3-5 % narozených dětí (Šípek et al., 2009). Vývojové vady močové soustavy jsou díky pokroku ultrazvukové diagnostiky dnes často identifikovány již prenatálně – kdy tvoří až přibližně 30 % všech nalezených strukturních odchylek (Toka et al., 2010). U narozených dětí v naší zemi tvoří skupina vývojových vad močového traktu podle dat Národního registru vrozených vad České republiky okolo 7 % (7,1 % v období 1994-2007) (Šípek et al., 2009).

Každopádně – „vývojová vada močové soustavy“ je velmi široký pojem. Vada může zasahovat kteroukoliv část od ledvin, přes močový měchýř a po močovou trubici. Na místě a rozsahu postižení přitom velmi záleží. Například jednostranná anomálie ledviny může významně ovlivnit její funkci, ale nevede k významnějšímu omezení postižené osoby, pokud druhá ledvina pracuje bezchybně. Naopak oboustranná postižení ledviny mohou být velmi závažná i v raném věku (Toka et al., 2010). Také obstrukce ve vývodných cestách močových jsou nebezpečné, neboť mohou zvyšovat riziko opakujících se močových infekcí, případně i sekundárního ledvinného selhání, ačkoliv ledviny samotné vadou původně postiženy nebyly (Kerecuk et al., 2008). 

Řada vad močové soustavy se vyskytuje v kombinaci i s jinými vadami – v rámci různých komplexních syndromů zasahujících i močový trakt – kterých je dnes známých až okolo 500 (Weber, 2012). Většina vývojových močové soustavy se ale vyskytne samostatně – izolovaně. Část těchto případů nejspíše způsobí užívání nevhodných léčiv v průběhu gravidity. Konkrétně jsou pro vývoj ledvin nebezpečné ACE-inhibitory (inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu), které jsou běžně užívány při léčbě arteriální hypertenze (Schreuder et al., 2010).

Další faktory způsobující vznik vývojových vad močové soustavy zůstávají spíše neznámé. Podobně jako u vývojových vad jiných orgánových soustav jsou samozřejmě zkoumány i genetické faktory, neboť jak je známo – prenatální vývoj je přísně geneticky řízen a mutace v určitých (pro prenatální vývoj) důležitých genech vedou ke vzniku jasně definovaných vad. V současné době jsou v souvislosti se vznikem vývojových vad močového traktu zmiňovány již nejméně dvě desítky genů (Yosypiv, 2012).Kreidt: VectorArtDesign-Fotolia.com

Nová studie mezinárodního týmu vědců (Sanna-Cherchi et al., 2013) nyní přispívá do dosud známého seznamu objevem úlohy genu DSTYK právě při vzniku různých abnormalit močového ústrojí. Vědci vyšetřovali genom celkem u 311 různých jedinců s různými typy vývojových vad vylučovacího traktu a to pomocí čipových technologií.  Kontrolou bylo 384 zdravých osob z celé Evropy. U sedmi z vyšetřovaných osob s vývojovou vadou objevili vědci mutaci v genu DSTYK. Jak ukázaly další experimenty, produkt genu DSTYK se významně podílí na vývoji epitelu a má vztah zejména k buněčným membránám a signalizační dráze FGF (fibroblastového růstového faktoru). Vyřazení tohoto genu z funkce u modelového organizmu (rybičky rodu danio) vedlo ke vzniku různých typů vývojových vad v mnoha orgánech.

Ani s tímto objevem nebudeme nepochybně zatím znát všechny geny, které se podílí na prenatálním vývoji močového traktu. Každý podobný objev však přidává tolik potřebné kamínky do dosud nehotové mozaiky.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Zdroj:

MedicalNewsToday: Link between mutation and congenital urinary tract defects

Text studie:

Sanna-Cherchi, S., Sampogna, R.V., Papeta, N. et al. (2013) Mutations in DSTYK and Dominant Urinary Tract Malformations. N Engl J Med. Online first.

Literatura:

Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J. et al. (2008) Přežívání dětí narozených s vrozenou vadou v průběhu 1. roku života. Čes. Gynek. 73(3):163-169.

Kerecuk, L., Schreuder, M.F., Woolf, A.S. (2008) Renal tract malformations: perspectives for nephrologists. Nat Clin Pract Nephrol. 4(6):312-25.

Schreuder, M.F., Bueters, R.R., Huigen, M.C. et al. Effect of drugs on renal development. Clin J Am Soc Nephrol. 6(1):212-7.

Šípek, A., Gregor, V., Šípek, A. jr. et al. (2009) Vrozené vad v České republice v období 1994 – 2007. Čes. Gynek.2009, 74(1):31-44.

Toka, H.R., Toka, O., Hariri, A. et al. (2010) Congenital anomalies of kidney and urinary tract. Semin Nephrol. 30(4):374-86.

Weber, S. (2012) Novel genetic aspects of congenital anomalies of kidney and urinary tract. Curr Opin Pediatr. 24(2):212-8.

Yosypiv, I.V. (2012) Congenital anomalies of the kidney and urinary tract: a genetic disorder? Int J Nephrol. 2012:909083.


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn