Datum: 30.5.2011
Adamsův-Oliverův syndrom je extrémně vzácné vrozené onemocnění, kterého bylo zjištěno jen u malého počtu pacientů po celém světě. Syndrom postihuje především kůži a končetiny. Přestože první popis tohoto syndromu pochází již z roku 1945, nebyla dodnes známa příčina tohoto syndromu. Nová studie mezinárodního týmu vědců nyní přichází s určitým objevem. Popisuje mutaci v genu ARHGAP31, která by mohly být onou, dlouhou hledanou kauzální mutací pro Adamsův-Oliverův syndrom.
Vrozené vývojové vady jsou relativně časté defekty vznikající jako následek abnormálního prenatálního vývoje. Vývojových vad a syndromů ovšem existuje celá řada diagnóz, které se navzájem liší nejen fenotypovými projevy, ale i svou četností. Diagnózy některých syndromů jsou extrémně vzácné a jsou popisovány velmi raritně. A právě k takovýmto velmi vzácným genetickým syndromům patří i Adamsův-Oliverův syndrom.
Adamsův-Oliverův syndrom poprvé popsali Forrest H. Adams a C. P. Oliver v roce 1945 (Adams a Oliver, 1945). Typickým příznakem syndromu je vrozená aplazie kůže, často ve vlasaté části hlavy, což se na první pohled projevuje jako defekt ve vlasové pokrývce (Balasubramanian a Collins, 2009). Dále jsou typické různé defekty na končetinách, častější jsou přitom vady na dolních končetinách. Tyto defekty zahrnují syndaktylii (srůst prstů), brachydaktyli (zkrácení prstů), defekty nehtového lůžka, či vzácně i ztrátové defekty (ztráta článků prstů, ale dokonce i celých prstů či větších částí končetiny) (Jun et al., 2000; Seo et al., 2010). Vady dalších orgánů se u jedinců s Adamsovým-Oliverovým syndromem vyskytují již méně často - například kryptorchizmus (nesestouplá varlata), mikroftalmie (malé oči), různé vrozené vývojové vady srdce, nadpočetné bradavky, rozštěpové vady obličeje a některé další (Klinger a Merlob, 1998).
Příčiny tohoto syndromu byly až dosud neznámé. Uvažovalo se zejména o genetické příčině, odpovědný gen však vědcům dlouhodobě unikal. Problémem byla také vzácnost tohoto syndromu a zcela jasný nebyl ani typ dědičnosti. Nejčastěji byla v souvislosti s Adamsovým-Oliverovým syndromem zmiňována autozomálně-dominantní dědičnost (např. Klinger a Merlob, 1998; Balasubramanian a Collins, 2009). Objevují se ovšem i případy autozomálně-recesivní dědičnosti a některé případy se vyskytují i sporadicky (Tamtamy et al. 2007; Seo et al., 2010). Z dosud provedených studií tak vyplývá, že syndrom je velmi pravděpodobně geneticky heterogenní (Tamtamy et al. 2007; OMIM: 100300).
Velký pokrok ve výzkumu genetické příčiny Adamsova-Oliverova syndromu může přinést nová studie mezinárodního týmu autorů (Southgate et al., 2011). Vědci provedli rozsáhlé genetické studie u dvou rodin, ve kterých se tento syndrom vyskytl. Podařilo se jim identifikovat mutace v genu ARHGAP31, které by mohly být příčinou tohoto syndromu (Southgate et al., 2011). Gen ARHGAP31 je lokalizován na dlouhém raménku chromozomu 3 (oblast 3q13.3) a kóduje protein, který přímo reguluje aktivitu dalších proteinů (Cdc42 a Rac1) (OMIM: 610911). Tyto proteiny ovlivňují buněčný cyklus a zřejmě se uplatňují zejména v průběhu formování končetin v průběhu prenatálního vývoje (Southgate et al., 2011). Mutace tohoto genu tak může prenatální vývoj jedince přímo ovlivňovat a způsobovat tak příslušné vývojové vady.
Díky citované studii máme konečně první poznatky o molekulárně-genetické podstatě Adamsova-Oliverova syndromu. Nicméně význam tohoto objevu je mnohem rozsáhlejší - neboť tím získáváme poznatky o obecném principu vzniku určitých typů vrozených vývojových vad, které mohou být i mnohem častější, než vzácný Adamsův-Oliverův syndrom.
Autor: MUDr. Antonín Šípek
Použité zdroje:
Originální studie:
Southgate, L., Machado, R. D., Snape, K. et al. (2011) Gain-of-Function Mutations of ARHGAP31, a Cdc42/Rac1 GTPase Regulator, Cause Syndromic Cutis Aplasia and Limb Anomalies. Am J Hum Genet. 88(5):574-85.
Připraveno podle: Medical News Today: Discovery Of Genetic Clue To Common Birth Defects
Další použití zdroje:
Adams, F. H., Oliver, C. P. (1945) Hereditary deformities in man due to arrested development. J. Hered. 36: 3-7,
Balasubramanian, M., Collins, A. L. (2009) Aplasia cutis congenita, terminal limb defects and periventricular leukomalacia in one sibling with minor findings in the other-probable autosomal recessive Adams-Oliver Syndrome. Eur J Med Genet. 52(4):234-8.
Jun, S. Y., Khang, S. K., Park, S. H. (2000) An autopsy case of Adams-Oliver syndrome. J Korean Med Sci. 15(4):482-4.
Klinger. G., Merlob, P. (1998) Adams-Oliver syndrome: autosomal recessive inheritance and new phenotypic-anthropometric findings. Am J Med Genet. 79(3):197-9.
Seo, J. K., Kang, J. H., Lee, H. J. et al. (2010) A case of adams-oliver syndrome. Ann Dermatol. 22(1):96-8.
Temtamy. S. A., Aglan, M. S., Ashour, A. M. et al. (2007) Adams-Oliver syndrome: further evidence of an autosomal recessive variant. Clin Dysmorphol. 16(3):141-9.
Online Mendelian Inheritance in Man, OMIM (TM). Johns Hopkins University, Baltimore, MD. MIM Number: 100300: 10/7/2010: World Wide Web URL: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/
Online Mendelian Inheritance in Man, OMIM (TM). Johns Hopkins University, Baltimore, MD. MIM Number: 610911: 6/8/2010: World Wide Web URL: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/
Obrazové přílohy:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aplasia_cutis_congenita.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brachydaktylia.svg
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Asertivita - Buďte asertivní. Asertivita a jak na to.
Brigády pro studenty - Brigády pro studenty. Nabídky zajímavé práce z celé ČR
Vědci regenerovali poškozené buňky slinivky diabetiků pro výrobu inzulínu
Nová molekula spouští smršť bílých krvinek proti infekci