Minimozky vypěstované v laboratoři slouží k výzkumu mozku

Vědci si pěstují miniverze rozmanitých orgánů. Je s nimi možné testovat léky anebo třeba zkoumat, jak tyto orgány fungují. Týká se to i minimozků, trojrozměrných organoidů z mozkových buněk. 

Minimozky si vypěstoval americký tým z Yale. Použili rané kmenové buňky, z nichž vypěstovali dva typy organoidů, odpovídajících různým oblastem mozku. Pak tyto oblasti spojili a studovali, jak mozek udržuje potřebnou rovnováhu mezi excitačními a inhibičními neurony.

Možná to nezní příliš dramaticky, ale právě tato rovnováha zřejmě hraje roli při rozvoji chorob postihujících mozek, jako je autismus nebo schizofrenie.

Podle šéfa výzkumu, kterým se stal In-Hyun Park, během vývoje lidského mozku migrují inhibiční neurony do oblasti mozku, kde vznikají excitační neurony. Díky vypěstovaným minimozkům mohli badatelé detailně sledovat procesy, které tento vývoj doprovázejí.

Tým z Yale použil lidské pluripotentní kmenové buňky, z nichž vědci vypěstovali struktury, které produkují inhibiční neurony a zároveň hrají krátkou, ale významnou roli v raném vývoji mozkové kůry.

Když pak badatelé tyto struktury spojili s jinými, které zase produkují excitační neurony, tak mohli sledovat migraci inhibičních neuronů a jejich interakci s excitačními neurony.

Pochopení tohoto procesu přispěje k pochopení zárodečného vývoje i evoluce mozku. Zároveň by mělo osvětlit rozvoj celé řady onemocnění centrálního nervového systému.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: