Datum: 1.6.2020
Tým odborníků německého Max Planck Institute for Intelligent Systems (MPI-IS) ve Stuttgartu vyvinul maličké mikroboty, kteří připomínají bílé krvinky v oběhovém systému. Mají zhruba jejich tvar, velikost a schopnosti pohybu, a mohli by díky tomu zlepšit efektivitu léčby.
Badatelé v laboratoři simulovali prostředí uvnitř krevních cév a v nich testovali své mikroboty, kteří se pohybují pomocí vnějšího magnetického pole. Mikroboti kulovitého tvaru obstáli v simulovaném krevním řečišti. Představují významný pokrok ve vývoji cílené léčby. V těle pacienta totiž není vhodnější cesta k léčeným orgánům, nežli právě oběhový systém. Zasahuje prakticky ke každé buňce. Při transportu léčiva na místo určení je ale nutné se vyrovnat s prostředím cév, které není příliš přívětivé.
Vědci se inspirovali bílými krvinkami. To jsou úderné jednotky imunitního systémy a zároveň buňky, které se jako jediné v krevním oběhu aktivně pohybují. Patrolují v krevním řečišti a hlídají, jestli se neobjevily patogeny či jiné problémy. Pohybují se přitom hlavně podél stěn cév. Když najdou takové místo, tak projdou stěnou cévy a pustí se do práce. Klíčem k jejich pohybu je, že krev u stěn cév proudí o poznání pomaleji.
Tým institutu MPI-IS využil stejného fenoménu. Vyvinuli mikroboty, kteří zvládají pohyb v oběhovém systému, kde proudí krev, podobně, jako právě bílé krvinky. Vděčí za to svým magnetickým vlastnostem.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Plant Biotechnology - plant biotechnology
Věda - Informace z vědy, výzkumu českých biotechnologií
Nové selenové nanočástice pomáhají zvládat postmenopauzální osteoporózu
Vědci regenerovali poškozené buňky slinivky diabetiků pro výrobu inzulínu