Hlavní strana Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií Nasytí lidstvo farmy s jedlým hmyzem?

Nasytí lidstvo farmy s jedlým hmyzem?

Datum: 30.5.2013

Podle všeho to není zcela vyloučené. Počítá s tím nová studie Organizace pro výživu a zemědělství FAO, kterou sepsal Arnold van Huis a jeho kolegové z Univerzity ve Wageningen. Podle nich je to dokonce nevyhnutelné, abychom důstojně uživili rostoucí populaci planety a zajistili jí dostatek živočišných proteinů. Ve srovnání hmyzu s jinými hospodářskými zvířaty vycházejí šestinozí chovanci v mnoha ohledech velmi příznivě. Jejich chovy se spokojí s menší rozlohou půdy, nezatěžují tolik okolní prostředí a poskytují kvalitní živiny.

Pro běžného Středoevropana to možná zní poněkud nezvykle, ale i u nás se najdou lidé, kteří minimálně několikrát ochutnali pokrm připravený z hmyzu, pomineme-li nedobrovolné zážitky s nekvalitními potravinami. Zato ve světě pravidelně konzumují hmyz přinejmenším 2 miliardy lidí. Mají k dispozici minimálně 1.900 druhů jedlého hmyzu. Nejoblíbenější jsou podle všeho brouci (31 procent jedlých druhů), hodně se také jedí rozličné housenky (18 procent druhů) anebo blanokřídlý hmyz jako včely, vosy či mravenci (14 procent druhů).

Badatelé podotýkají, že hmyz je doopravdy výživný a plný cenných proteinů. Řada jedlých druhů obsahuje i znatelné množství nenasycených mastných kyselin, tak jako ryby. Stejně tak si odborníci pochvalují méně intenzivní dopady chovů hmyzu na okolní prostředí. Vzrůstem drobnější hmyz je totiž oproti obratlovcům mnohem efektivnější v přeměně krmiv na jedlé tkáně. Hmyzí farmy také produkují 50 krát méně emisí, než klasický dobytek a desetkrát méně amoniaku. Nezanedbatelná jsou i výrazně nižší rizika přenosu infekčních onemocnění z chovaných zvířat na lidi, což je v poslední době velmi intenzivně sledovanou problematikou. Po neblahých zkušenostech s domestikací obratlovců bychom ale stejně měli i u jedlého hmyzu sledovat veškeré patogeny. Pro jistotu.

Pokud jde o samotné pojídání hmyzu, čili entomofagii, její obliba je očividně daná historií jednotlivých kultur. V euroatlantické civilizaci je obvykle vnímáno jako nechutné, či primitivní, ve zbytku světa je to obvykle jedna ze základních součástí stravování. Van Huis a spol. se přimlouvají za to, abychom v Evropě a severní Americe v tomto ohledu spíše napodobili okolní svět a nevnucovali mu naše stravovací návyky. Jak ale říká historická zkušenost, zmanipulování veřejného mínění nebývá vždy úplně jednoduché. Autoři studie také doporučují vyvinout takové technologie zpracování hmyzu, aby napomohli překonat odpor vůči tomuto typu stravy.

Před masovým rozšířením hmyzích farem bude samozřejmě ještě nutné zodpovědět celou řadu otázek. Jistě by nebylo špatné velmi detailně analyzovat veškeré látky obsažené ve hmyzu a soustředit se na možná rizika spojená s dlouhodobým pravidelným pojídáním hmyzích produktů. Stejně tak nebude od věci důkladně promyslet sociálně-ekonomické vztahy, které by zřejmě vyrostly kolem hmyzích farem. Nezbytné budou nové technologie pro zakládaní a provoz hmyzích farem, zpracování a uchování získaných surovin, stejně jako navazující legislativa a v neposlední řadě i gastronomie, která by se musela s hmyzem nějak důstojně vyrovnat. Dáte si čokoládu se cvrčky anebo lízátko s mravenci?

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.