Lidské minimozky implantované do myší reagují na světlo, které myši vidí

Miniaturní lidské mozky vypěstované z kmenových buněk a implantované do mozků pokusných myší reagovaly na to, co dotyčná myš vidí. Vědci dokázali sledovat reakce minimozků v reálném čase pomocí specializovaných grafenových elektrod.

V posledních letech jsme svědky záplavy organoidů. Odborníci je pěstují z kožních buněk lidí či dalších živočichů, z nichž vytvoří indukované pluripotentní kmenové buňky, které mohou vytvořit prakticky jakoukoliv tělní buňku. Z těchto buněk vznikají rozmanité organoidy.

Loni v říjnu badatelé z amerického Stanfordu implantovali lidské mozkové organoidy do potkanů a pozorovali, jak se připojují k potkaním neuronům. Teď na ně navázal tým University of California San Diego, který prokázal, že se lidské minimozky mohou funkčně propojit s nervovou soustavou myší a reagovat na podněty, které zaznamenají smysly myši.

Něco takového bylo považováno za velmi obtížné. Jde o neurální aktivitu, která v minimozcích trvá jen pár milisekund a s existujícími technologiemi je těžké to zachytit. Tým UC San Diego kvůli tomu zkombinoval dvě experimentální metody.

Nejprve umístili k transplantovaným organoidům grafenové elektrody. S jejich pomocí mohli nahrávat elektrickou neurální aktivitu jak v lidských minimozcích, tak i v okolní myší tkáni. Následně použili fluorescenční mikroskopii TPEF (Two-photon excitation microscopy) k detailnímu zobrazení myších mozků. Ukázalo se, že myší tkáně se propojily s lidskými minimozky cévami a zásobovaly je kyslíkem i živinami.

Jak potvrzuje vedoucí výzkumu Madison Wilsonová, jejich výzkum je průlomový. Jako první pozorovali, že vizuální podněty příjemce implantovaných minimozků vyvolají v těchto minimozcích elektrofyziologické odpovědi, které odpovídají reakcím okolní mozkové tkáně příjemce.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: David Baillot/UC San Diego.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: