Datum: 2.2.2015
Porozumět funkci buněk je jen těžko možné bez výzkumu v jejich přirozeném prostředí, tedy in vivo. V současnosti máme k dispozici řadu technik pro výzkum in vitro, s výzkumem buněk in vivo je to ale zatím mnohem obtížnější.
Vývojáři z MIT a Harvardu nabízejí velmi slibnou metodu výzkumu buněk v živé tkáni. Vytvořili unikátní hybridy kvantových teček a protilátek, které použili ke studiu buněk kostní dřeně myší.
Výzkum buněk in vivo zatím obvykle zahrnuje invazivní zásahy do buněk nebo celého organismu, které narušují normální prostředí buněk. Zároveň se takové studie zabývají spíše celými skupinami buněk, než sledováním jednotlivých buněk a využívají manipulace buněk imunohistochemií, genetickými úpravami anebo ozařováním.
Podobné zacházení často významným způsobem mění původní prostředí buněk. Problémem také bývá, že použitá metoda zachytí jenom momentku buňky interagující s prostředím a nedokáže sledovat buňky v čase, například při jejich pohybu v těle.
Kvantové tečky jsou nanočástice s vlastnostmi polovodičů, jejichž optické parametry lze jemně vyladit pro pestrou škálu studií využívajících rozmanitá optická měření, například pokud jde o infračervené záření nebo fluorescenci. Vědcům se teď povedlo zacílit na vybraný typ buněk pomocí kvantových teček, které spojili se specifickými protilátkami. Jejich hybridní částice pomocí protilátek vyhledají cíl a naváží se na něj a pak ho zobrazí prostřednictvím kvantových teček.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
ZamÄ›stnanci - Jak hledat a jak zĂskat dobrĂ© zamÄ›stnance?
Zaměstnánà - poptávky - Možnost zdarma publikovat poptávaná zaměstnánà pro firmy a organizace
Drony s upravenĂ˝mi komáry pomáhajĂ proti šĂĹ™enĂ infekcĂ
VĂ˝zkum retroelementu z temnĂ©ho genomu podpořà rozvoj medicĂny