Identifikován gen ovlivňující bolesti zad

Existuje nepřeberné množství chorob a obtíží, které mohou v průběhu života člověka postihnout. Některé choroby (například vzácné genetické choroby a syndromy) jsou natolik vzácné, že o nich většina lidí (včetně mnohých odborníků) nikdy neuslyší. Naopak existuje celá řada chorob, se kterými se v průběhu života důvěrně seznámíme prakticky všichni. Například, kdo nebyl nikdy pořádně nachlazen? Stejně tak bychom se mohli zeptat, koho nikdy v životě nebolela záda? Bolesti zad představují totiž jednu z nejčastějších obtíží nejen seniorů, ale často i mladých lidí. Příčin je dnes již známá celá řada. Ukazuje se ovšem, že i v této oblasti možná bude hrát určitou roli genetika. Nová studie týmu britských autorů představuje genetickou variantu, která by mohla být asociována právě s postižením a bolestmi zad.

Bolest je nepříjemný vjem, který si nejčastěji spojujeme s akutně vzniklými obtížemi jako je nemoc či úraz. Bolest je starý vývojový mechanizmus, který chrání postiženou oblast těla, například končetinu, před výraznějším používáním a tím pádem i případným dalším poškozením. Chronická bolest je dlouhodobý fenomén, trvající často mnoho měsíců či dokonce let, který je vnímán velice nepříjemně. A právě bolesti zad do této skupiny chronických bolestí velice často patří.

Bolesti zad jsou opravdu jednou z nejčastějších lidských obtíží. Roční prevalence bolesti zad je 15 – 45 % (Štětkářová, 2009). Příčin bolestí zad je obecně mnoho, patří sem vrozené vývojové vady, zánětlivá onemocnění (infekčního či neinfekčního původu), úrazy, nádory, degenerativní postižení a další příčiny (Paleček a Lipina, 2004). Obecně lze příčiny rozdělit také na funkční poruchy (kam patří například známé bolesti zad vyvolané pohybem) a strukturální poruchy (kam patří mimo jiné právě různé degenerativní poruchy páteře) (Mlčoch, 2008). Degenerativní změny představují širokou škálu změn v oblasti obratlů, meziobratlové ploténky, páteřního kanálu a nervových kořenů (Štětkářová, 2009). Choroba označovaná jako spondylartróza je ekvivalentem artrotických změn (známých například v oblasti kyčelního kloubu) v oblasti páteře, a to často zejména v oblasti páteře bederní (Mlčoch, 2008). Degenerativních změn v oblasti páteře prokazatelně přibývá s rostoucím věkem. Zatímco u padesátiletých můžeme takovéto změny na páteři rentgenologicky prokázat přibližně u jedné poloviny osob, u sedmdesátníků je to již zhruba u 90 % všech těchto osob (Štětkářová, 2009).

Z pohledu stárnutí populace - odhaduje se, že v roce 2050 bude přibližně pětina celosvětové populace starší 60 let - tak budou bolesti zad do budoucna představovat ještě větší zdravotní i socioekonomický problém (Fejer a Leboeuf-Yde, 2012). Pravdou ovšem je, že samotné stáří ani rozvoj degenerativních změn v oblasti páteře není v přímé vazbě s rozvojem bolestí (Fejer a Leboeuf-Yde, 2012). Vznik bolestí je tak pravděpodobně mnohem komplexnější a nemůže být vysvětlen „pouhým“ stářím.

Nová rozsáhlá studie týmu britských autorů (Williams et al., 2012) ukazuje, jakým způsobem by naši náchylnost k rozvoji degenerativních změn a tím pádem i bolestí zad mohla ovlivňovat genetika. Vědci zkoumali výsledky vyšetření páteře pomocí magnetické rezonance (MRI) celkem u 4600 osob. U těchto osob bylo dále provedeno celogenomové vyšetření, které mělo za úkol identifikovat případné asociace s genetickými variantami u osob s určitým stupněm degenerativního onemocnění páteře (Williams et al., 2012). Porovnávání výsledků MRI a genetického profilu nakonec přineslo své ovoce. Vědcům se podařilo identifikovat variantu genu PARK2 (lokalizace 6q26), která je velmi pravděpodobně spojená se zvýšeným rizikem rozvoje degenerativních změn páteře (Williams et al., 2012). U lidí s degenerativními změnami páteře je tento gen velmi často „vypnutý“, přičemž tato změna aktivity možná může nastat i v průběhu života postižené osoby (Williams et al., 2012).  

Přestože nejde o jediný faktor, který by ovlivňoval rozvoj degenerativních změn páteře, jde jistě o zajímavý poznatek, který by mohl mít do budoucna výrazné využití například v oblasti prevence. Nicméně ne každá degenerativní změna opravdu vždycky bolí, proto si na opravdový „gen bolesti zad“ (pokud vůbec existuje) musíme prozatím počkat.

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Originální studie:

Williams, F.M., Bansal, A.T., van Meurs, J.B. et al. (2012) Novel genetic variants associated with lumbar disc degeneration in northern Europeans: a meta-analysis of 4600 subjects. Ann Rheum Dis. Online first.

Připraveno podle: Medical News Today. Gene Identified For Back Pain

Další použitá literatura:

Fejer, R., Leboeuf-Yde, C. (2012) Does back and neck pain become more common as you get older? A systematic literature review. Chiropr Man Therap. 20(1):24.

Mlčoch, Z. (2008) Vertebrogenní algický syndrom. Med. Pro Praxi. 5(11):437-439.

Paleček, T, Lipina, R. (2004) Bolesti bederní páteře degenerativního původu - low back pain syndrom. Interní Med. 3:115-118.

Štětkářová, I. (2009) Bolesti zad – příčiny a léčba Interní Med. 11(7):345-348.