Hydromedúzka si regeneruje chapadla za pár dní. Jak to dělá?

Hydromedúzka pacifická (Cladonema pacificum) z řádu polypů je velká asi jako nehet malíčku. Když přijde o chapadlo, regeneruje si nové funkční chapadlo za dva až tři dny. Je to skvělý výkon.

Regenerace funkčních tkání, jakou známe nejen u žahavců, ale třeba i u obojživelníků nebo hmyzu, je založená na vzniku blastému, shluku nediferencovaných buněk, které mohou opětovně vytvořit poškozenou nebo zničenou tkáň, či v případě s hydromedúzkou klidně celé chapadlo.

Hydromedúzky, stejně jako mnozí další žahavci, včetně korálů, mořských sasanek nebo populárních nezmarů mají velmi slušnou schopnost regenerace. Až dosud ale nebylo jasné, jak vlastně vytvářejí blastém.

Japonský výzkumný tým nedávno zjistil, že během regenerace hydromedúzky se na místě poranění hromadí buňky podobné kmenovým buňkám (stem-like proliferative cells), které se mohou dělit a zároveň nejsou diferencované do konkrétních typů buněk. Tyto buňky hrají zásadní roli při vzniku blastému.

Jak říká vedoucí výzkumného týmu Yuichiro Nakajima z University of Tokyo, tyto buňky blastému se liší od kmenových buněk umístěných v chapadlech (resident stem cells). Objevují se zřejmě pouze při poranění hydromedúzky a podílejí se na tvorbě vnější epiteliální vrstvy regenerovaného chapadla.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Sosuke Fujita, The University of Tokyo.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: