Huseníček používá molekulární návnady, aby přelstil patogeny

Predátoři živočišné říše používají celou škálu důmyslných strategií, aby polapili svou kořist. Mnoho podobných strategií využívá i kořist, aby predátorům unikla.

Badatelé CNRS, INRA, CEA a INSERM zjistili, že je u rostlin je to vlastně podobné, i když se lstivé triky odehrávají na molekulární úrovni. Přivedl je k tomu výzkum útoků betaproteobakterie Ralstonia solanacearum, která bývá v současnosti považována za jednoho z nejnebezpečnějších a nejvíce devastujících rostlinných patogenů. Ralstonie dokáže vyřadit imunitní obranu napadené rostliny tím, že zabrání příslušné signalizaci.

Pro vědce bylo překvapením, když zjistili, že si rostlinné buňky rafinovaně vyvinuly receptor, který funguje jako návnada, schopná chytit invadující patogen do jeho vlastní pasti.

Stejně jako u lidské imunity je i u rostlin pro jejich spokojený život klíčové, aby imunitní systém zachytil a zneškodnil pronikající patogeny. Imunitní obrana rostlin je založená na vrozené imunitě, kterou představují receptory produkované rostlinnou buňkou. Tyto receptory nejsou aktivní, dokud nerozeznají molekuly patogenů zvané efektory, jejichž úkolem často je zablokovat imunitní systém rostlin.

Mezi patogeny a rostlinami dochází k evolučním závodům ve zbrojení. Mikrobiální patogeny vytvářejí nové efektory a to nutí rostliny vyrábět nové a nové systémy na zachycování efektorů.

Autoři ve článku uveřejněném časopisem Cell představili obzvlášť důmyslný model návnady na efektor ralstonie, který používá oblíbený huseníček (Arabidopsis). Umožňuje huseníčku využít pronikající efektor jako signál přítomnosti zlovolné bakterie a okamžitě spustit odpověď imunity huseníčku.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: