Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíDobrá zpráva pro švestky

Dobrá zpráva pro švestky

Datum: 10.6.2013 

Předpokládám, že všichni z Vás slyšeli o šarce švestky. Šarka, kterou způsobuje Plum pox virus (PPV), je nejvýznamnější virovou chorobou peckovin, mezi které patří broskvoně, švestky, slivoně meruňky a třešně. Plody nemocných stromů, pokud předčasně neopadnou a dozrají, jsou deformované, tvrdé a nemají dobrou chuť. Pokud jsou přítomny další patogeni napadající druhy rodu Prunus (slivoň), strom může odumřít.

Choroba byla poprvé popsána v roce 1917 v Bulharsku. U nás byla šarka prokázána v roce 1952, v Čechách a na Moravě se však vyskytovala dávno předtím. Dnes je kromě severských států v celé Evropě a objevila se už i v severní Africe, Jižní a Severní Americe i v Číně. PPV se neomezuje jen na pěstované druhy peckovin. Je známo více než 30 druhů rodu Prunus náchylných k tomuto viru. PPV se šíří ze stromu na strom mšicemi a infikovanými očky, které se používají jako běžná metoda množení stromů peckovin.Dr. Ralph Scorza. Kredit: Dr. Ralph Scorza, AFRS, USDA ARS, Kearneysville, WV, USA

Ochrana proti šarce je založena na používání certifikovaného viru prostého výsadbového materiálu pro nové sady, karanténních opatřeních, kontrole přenašečů insekticidy a pokácení napadených stromů. Jakmile je oblast pěstování infikována, jedinou možností ochrany je pokácení nemocných stromů. Celosvětové náklady na zvládnutí šarky v posledních 30 letech byly odhadnuty na více než 10 miliard EUR. V Evropě PPV zničil přes 100 miliónů stromů.

Šlechtění na rezistenci k PPV je nejúčinnější metodou kontroly šarky. Bylo vyšlechtěno několik vysoce rezistentních odrůd druhů Prunus. Nesnadná identifikace rezistence k PPV, nedostatek jejích spolehlivých zdrojů v rodu Prunus a složitost získání vysoce rezistentních odrůd konvenčním šlechtěním udělalo z genetického inženýrství atraktivní alternativní přístup při tvorbě odrůd rezistentních k PPV.

Proto se mezinárodní tým složený z vědců z USA (Appalachian Fruit Research Station, Kearneysville, WV a Cornell University, Geneva, NY) a Francie (INRA, Bordeaux) rozhodl vytvořit rezistenci k PPV prostřednictvím genového inženýrství.

Výzkum na modelových rostlinách ukázal, že genetické inženýrství je vhodný a účinný prostředek pro získání rezistence k PPV. Na základě tohoto výzkumu byla odrůda švestky ‘Bluebyrd’ transformována genem pro obalový protein PPV. Při této transformaci vzniklo několik geneticky modifikovaných klonů švestky včetně jednoho klonu C5, který byl vysoce rezistentní k šarce. Rezistence tohoto klonu je založena na mechanismu post transkripčního silencingu (umlčení) genu (PTGS), které je přirozeným mechanismem rostlin v boji proti virům. Zajímavým rysem tohoto mechanismu resistence je, že v klonu C5 není produkován žádný transgenní obalový protein PPV.

Ve skleníkových a polních pokusech bylo prokázáno, že rezistence klonu C5 je vysoce stabilní a dlouhodobá v různorodých půdně-klimatických podmínkách, v přítomnosti různých kmenů PPV a jeho přenašečů. Tyto dlouhodobé polní pokusy byly prováděny ve čtyřech zemích, kde je virus přítomen (Polsko, Rumunsko, Španělsko a Česká republika). Žádný strom klonu C5 nebyl v těchto polních Plody transgenní švestky ‘HoneySweet’. Kredit: Dr. Ralph Scorza, AFRS, USDA ARS, Kearneysville, WV, USApokusech přirozeně infikován PPV mšicemi. Stromy infikované rouby vykazovaly ojedinělé velmi slabé příznaky infekce PPV.

Švestka C5 je velmi plodná. Její plody jsou velmi kvalitní, chutné, sladké, velké, pevné a atraktivní. Studie klonu C5 jako rodiče při produkci švestkových hybridů ukázala, že semenáče nesou transgen z rodiče C5 a jsou také rezistentní k PPV.

Švestka C5 může být přínosná odrůda nebo výborný rodič ve šlechtění nových rezistentních odrůd tradičními metodami.

V roce 2007 byla odrůda ‘HoneySweet’ (současný název klonu C5) povolena k pěstování a konzumaci plodů v USA. V roce 2010 bylo rozhodnuto o deregulaci dalších podobně odvozených ovocných plodin - meruněk, broskvoní a mandloní.

V současné době připravují partneři z USA, Francie, Polska, Rumunska, Španělska,. Bulharska a České republiky pod vedením docenta Jaroslava Poláka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni žádost o povolení pěstování této odrůdy v zemích EU. Schvalovací řízení švestky ‘HoneySweet’ může trvat několik let, ale tato odrůda nabízí potencionálně významný nástroj pro ochranu švestek proti šarce v Evropě.

Autor: Dr. Jaroslav Salava, VÚRV, v.v.i.


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Použité zdroje:

Cambra M., Capote N., Cambra M.A., Llácer G., Botella P., López-Quílez A. (2006): Epidemiology of sharka disease in Spain. Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 36: 271-275.

Hilly J.-M., Scorza R., Malinowski T., Zawadzka B., Ravelonandro M. (2004): Stability of gene silencing-based resistance to Plum pox virus in transgenic plum (Prunus domestica L.) under field conditions. Transgenic Research, 13: 427-436.

Polák J. Boleloucký P., Glasa M., Hnízdil M., Jarošová J., Komínek P., Krška B., Kumar J.K., Kurka M., Ludvík M., Nečas T., Ondrášek I., Salava J. (2010): Šarka švestky: historie choroby v ČR a Evropě, virus šarky švestky, jeho vlastnosti, hostitelský okruh, přenos, šíření, epidemiologie, škodlivost a metody ochrany- mezinárodní projekt 7. RP EU SharCo. In: Sborník referátů z workshopu “Šarka peckovin-současný stav problematiky v České republice a v Evropě“, Polák J. (ed.), ZF MENDELU, Lednice, 28.-29.6.2010, s. 11-21.

Scorza R., Ravelonandro M. (2006): Control of Plum pox virus through the use of genetically modified plants. Bulletin OEPP/EPPO Bulletin, 36: 337-340.

Scorza R. Hilly J.-M., Callahan A., Malinowski T., Cambra M., Capote N., Zagrai I., Darmsteegt V., Briard P. and Ravelonandro M. (2007): Deregulation of plum pox resistant transgenic plum ‘HoneySweet’. Acta Horticulturae, 738: 669-673.


68

Komentáře / diskuse

Martin: re (26.01.14 03:46)

Kdy bude zhruba k prodeji u nás??
(reagovat)

Miloš: Proč tak dlouho? (09.07.13 04:46)

Stále se připravuje žádost o povolení. Co se na ní připravuje a proč to má trvat roky? Zajímavé, o solárním byznysu se rozhodlo podstatně rychleji. (reagovat)

: Re: Proč tak dlouho? (02.04.14 09:23)

Nejoptimistější odhady mluví o 5ti letech. (reagovat)

Jaroslav Salava: Re: Proč tak dlouho? (18.09.13 09:02)

Důvodů je více. Za hlavní považuji to, že podklady, které stačily v USA k povolení pěstování a konzumace transgenní švestky, nejsou pro EK dostačující, a tak se musí připravit další. Za další za švestkou 'HoneySweet' nestojí soukromý kapitál (např. firmy Monsanto, BASF nebo Szngenta), a tak práce na přihlášce neprobíhají tak intenzivně, jak by si situace žádala. (reagovat)


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn