Dávná DNA prozradila původ Černé smrti

Jak se zdá, zastávka na Hedvábné cestě mohla být epicentrem destruktivní pandemie Černé smrti. Archeogenetici po přečtení genomů potvrdili, že lidi, kteří ve velkém počtu zemřeli ve 14. století na území Kyrgyzstánu, byli oběťmi kmenů původce moru Yersinia pestis, z nichž záhy poté vznikl pandemický terminátor.

Černá smrt zaplavila středověkou Evropu v letech 1346 až 1353 a zabila podstatnou část evropské populace, v některých oblastech přes 60 procent. Z historických záznamů lze vyčíst, že dýmějový mor přišel z východu. Jedním z prvních známých míst této pandemie je přístav Kaffa, dnešní Feodosie na Krymu, který v roce 1346 obléhali Mongolové. Pátrání po původu moru se proto zaměřuje tím směrem a dál na východ.

Doposud byla jedním z hlavních podezřelých Čína, kde mají velkou diverzitu moderních kmenů moru. Jak ale podotýká Johannes Krause z německého institutu Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, o původu moru kolují nejrůznější hypotézy. Nikdo ale netuší, kde se opravdu vzal.

Jejich tým, který vedla archeogenetička Maria Spyrou z německé University of Tübingen, přečetl DNA získanou z pozůstatků sedmi lidí ze středověkých hřbitovů v Kyrgyzstánu. U tří lidí pohřbených v Kara-Djigach, detekovali DNA původce moru Y. pestis.

Badatelé získali dva kompletní genomy této obávané bakterie. Vyčetli z nich, že tyto bakterie z Kyrgyzstánu jsou přímými předky kmenů Černé smrti, včetně bakterie z vzorku, pocházejícího od oběti ze středověkého Londýna, jejíž DNA Krause s kolegy přečetli v roce 2011. Bakterie z Kara-Djigach jsou rovněž předchůdci naprosté většiny dnešních kmenů Yersinia pestis. To ukazuje na explozi diverzity těchto bakterií těsně před pandemií. Podle Krause to bylo jako „Velký třesk moru“.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: