Co může říct DNA ke vzhledu našich předků?

Jak asi vypadali dávní lidé? Intuitivně tušíme, že nám byli velice podobní, rozhodně podobnější než šimpanzi s gorilami, a to je co říct. Potvrzují to i nálezy kostí, které máme k dispozici z nejrůznějších období lidské historie. Ze starých kostí ovšem nevyčteme všechno, například jaké měli ti lidé oči, vlasy. Anebo to přeci jenom vyčíst dokážeme?

Kupodivu nejspíš ano, protože tyhle informace skrývá DNA každého z nás. Stačí jenom vyškrábnout špetku neporušené DNA z nalezených kostí a poté ji důvtipně analyzovat. Vlastně to už dovedou forenzní genetici, kteří nedávno vyvinuli systém pro soudní analýzu moderní DNA, označovaný jako HIrisPlex. Tento systém využívá velkou databázi genomů a fenotypových projevů, s jejichž pomocí odhadne barvu očí a současně i barvu vlasů osoby, které patří studovaný vzorek DNA. HIrisPlex sleduje celkem 24 jednonukleotidových DNA polymorfismů, které souvisejí právě s barvou očí a vlasů. Podle dat nedávno získaných během testu více než 300 osob ze třech míst v Evropě dosahuje tento systém zajímavé přesnosti, například 69,5% úspěšnost odhadu pro blond vlasy, 78,5% pro hnědovlasé, 80% pro zrzavou kštici a 87% pro černovlasé.

Wojciech Branicki z Jagellonské univerzity v polském Krakově a také z krakovského Institutu forenzního výzkumu společně s dalšími kolegy prověřil technologii systému HIrisPlex v zátěžovém testu. Sestavili soubor vzorků, který zahrnoval 21 lidských zubů, jejichž majitelé zemřeli před jedním až osmi sty lety a pak také 5 soudobých lidských kostí. V souboru byli zastoupeni lidé, kteří byli podle vyšetřování 1 až 2 roky po smrti, oběti druhé světové války i zub záhadné ženy ze 12. století, kterou objevili v benediktinské kryptě v polském Týnci (Tyniec), dnes na periferii Krakova.

Branicki a spol. z těchto vzorků vytáhli DNA a poté ji analyzovali systémem HIrisPlex. Ve 23 případech ze 26 vzorků se jim podařilo získat kompletní HIrisPlex profil 24 DNA polymorfismů, zbylé 3 vzorky použili alespoň k odhadu barvu očí. Mezi vzorky byl i zub slavného polského generála Wladyslawa Sikorského, který zahynul za doposud nevyjasněných okolností v roce 1943, při nehodě letounu startujícího z letiště na Gibraltaru. HIrisPlex mu potvrdil modré oči a blond vlasy což je v souladu s historickými prameny i portréty namalovanými až po jeho smrti. V případě tajuplné ženy z Týnce zase badatelé dospěli k blond či hnědým vlasům a hnědým očím.

Badatelé jsou očividně spokojeni, protože se jim podařilo prokázat schopnosti technologie HIrisPlex. Ta si do značné míry poradila i se středověkými vzorky. Jak už to v podobných případech bývá, vědci se museli vyhnout kontaminaci odebíraných vzorků současnou DNA, za což jim patří obdiv. HIrisPlex či podobná nástupnická technologie by se brzy mohla stát běžným nástrojem soudního i antropologického výzkumu. Odhad barvy očí a vlasů z kosterních pozůstatků středověkého stáří se natolik osvědčil, že se dozajista můžeme těšit na obdobnou studii ještě starších pozůstatků.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka PhD.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje: Investigative Genetics 4: 3.

Physorg 13.1. 2013.