Vědci objevili, jak u mechu spustit nepohlavní rozmnožení

Německo-izraelský tým objevil genetický mechanismus, který u mechu Physcomitrella patens spouští nepohlavní množení. Badatelé předpokládají, že jde o evolučně konzervovanou záležitost, která souvisí s fundamentálními otázkami v biologii.

Ralf Reski z Univerzity ve Freiburgu připomíná, že mechy mají, stejně jako živočichové, velká vajíčka a malé spermatické buňky. Když dvě takové buňky splynou a vytvoří zygotu, tak dojde k aktivaci celé sítě genů, rozběhne se dělení buněk a vznikne embryo, základ nového jedince. Až doposud ale nebylo jasné, jestli odstartování růstu embrya spouští nějaký vysoce postavený regulační gen. A skutečně spouští.

Reski a jeho kolegové zjistili, že u mechu Physcomitrella patens funguje jako hlavní spouštěč vzniku a vývoje embrya gen BELL1 (někdy též BEL1). Je to homeoboxový gen, který kóduje významný transkripční faktor. U huseníčku, tedy kvetoucí rostliny, příslušná verze genu BELL1 reguluje vývoj vajíčka.

Když badatelé metodami genetického inženýrství tento gen aktivovali v buňkách mechu Physcomitrella patens, tak to vyvolalo spontánní vývoj embryí mechu. Tato embrya se pak vyvinula do podoby plně funkčních sporofytů, které vytvářejí spóry. Ze spór nakonec vyroste nová generace rostlin mechu. Podle Reskiho a spol. je produkt genu BELL1 klíčovým regulátorem vývoje embrya mechů.

Reski se netají tím, že jejich výsledky svým významem přesahují samotné mechy. Jak vysvětluje Nir Ohad z Telavivské univerzity, regulace systémem BELL1 nepochybně souvisí s vysvětlením vzniku suchozemských rostlin ze zelených řas. Zbystřit by ale mohli i zemědělští genetičtí inženýři, kteří by mohli manipulací s BELL1 získat velké množství nových kultivarů současných plodin.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: