Živý lidský pacient poprvé dostal editovanou prasečí ledvinu

Transplantace orgánů mohou zachraňovat životy. Problém je v tom, že poptávka převyšuje nabídku a situace se neustále zhoršuje. Vědci hledají řešení a mimo jiné experimentují s xenotransplantacemi orgánů od prasat. Jejich orgány jsou totiž podobně velké jako naše.

Prasečí orgány se musejí pro xenotransplantace upravit. Používá se genetický editor CRISPR, kterým se mažou některé prasečí geny a naopak vkládají geny lidské. Také slouží k likvidaci prasečích retrovirů, které mohou dělat problémy po xenotransplantaci.

Dva pacienti nedávno dostali editovaná prasečí srdce. Oba ale během pár měsíců zemřeli. Naproti tomu editované prasečí ledviny se ukazují jako velmi slibné. Fungovaly v pacientech ve vegetativním stavu po celou délku experimentů, až dva měsíce.

Teď došlo k významnému průlomu, když editovanou prasečí ledvinu poprvé dostal živý pacient. Byl to 62letý Richard Slayman zWeymouthu, Massachusetts, který měl závěrečné stádium onemocnění ledvin. V sobotu 16. března v Massachusetts General Hospital prodělal xenotransplantaci ledviny.Podle dostupných zpráv se mu daří dobře.

V prohlášení pro tisk Slaymen uvádí, že xenotransplantaci nevnímá jen jako pomoc jemu samotnému, ale také jako naději pro mnoho tisíc lidí, kteří čekají na orgány od dárců.

Podle údajů Health Resources & Services Administration v roce 2023 jen v USA čekalo na novou ledvinu více než 90 tisíc lidí. Dočkalo se jich necelých 16 tisíc. Z těch ostatních zemřelo každý den 17 při čekání na transplantaci.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Massachusetts General Hospital.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: