Vývoj rozhraní z grafenu pro umělou sítnici

Badatelé z Technické univerzity v Mnichově (TUM) využívají pozoruhodné vlastnosti grafenu při vývoji klíčových součástí umělé sítnice. Na tento výzkum přitom získali intenzivní financování z programu Graphene Flagship Program Evropské unie.

Nadšení z grafenu podle všeho stále nepolevuje. Odborníci ho vnímají jako učiněný zázrak. Je velice tenký, průhledný a sílu v tahu má větší nežli ocel. Aby toho nebylo málo, grafen umí vodit elektřinu lépe než měď. Jak je známo, tvoří ho jediná vrstva atomů uhlíku, takže je vlastně funkčně dvourozměrný. V roce 2010 udělili Geimovi a Novoselovovi za průkopnický výzkum grafenu Nobelovu cenu.

Evropská unie si zvolila projekt „Graphene“ jako Flagship Project v rámci EU FET (Future and Emerging Technologies) Initiative, současně s projektem „Human Brain Project“. Projekt Graphene má na starost švédská Chalmers University of Technology, která koordinuje výzkum a bude rozdělovat finance, jednu miliardu euro na deset let. V červenci 2014 se k programu „Graphene“ připojilo 66 nových partnerů, včetně TUM.

Implantáty sítnice mohou navrátit zrak slepým lidem, jejichž optické nervy jsou stále funkční. Takové implantáty mění dopadající světlo na elektrické impulsy, které jsou pak přenášeny do mozku po optických nervech. V mozku se z nich opět stanou obrazy. Dnes už existují různé typy implantátů sítnice, bývají ale často tělem příjemce odmítány a nepřenášejí signály do mozku úplně optimálně.

Grafen je skvěle biokompatabilní díky své flexibilitě a chemické trvanlivosti. Když přičteme jeho unikátní vlastnosti v elektronice, tak je grafen výtečným materiálem pro rozhraní mezi umělou sítnicí a nervovou tkání.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: