Velryby inspirují vývoj syntetické krve

Některé velryby a další živočichové, co se potápějí na velice dlouhou dobu, podporují svoji výdrž ultrastabilními proteiny. Jejich trik inspiroval vědce vyvíjející umělou krev pro záchranu života lidí s rozsáhlými poraněními.

John Olson z Riceovy univerzity a jeho kolegové porovnali myoglobin, čili svalový protein obsahující globin s hemovou skupinou, u lidí a velryb, spolu s dalšími živočichy, kteří vydrží dlouho pod vodou. Myoglobin funguje jako pohotovostní zásobárna kyslíku a vědci zjistili, že velryby mají jeho velice stabilní verzi.

Zároveň se ukázalo, že právě stabilita myoglobinu je klíčem k tomu, aby velryby a v potápění podobně zdatní mořští živočichové mohli mít svalové buňky napěchované molekulami myoglobinu. Asi nepřekvapí, že v nich mají mnohem víc myoglobinu než my.

Podle Olsona mohou mít velryby a další zdatní potápěči mezi živočichy ve svalových buňkách asi 10 až 20 krát víc myoglobinu, než kolik je v lidských svalech. Díky tomu dovede jejich metabolismus natáhnout spoustu kyslíku přímo do svalů, což velrybám umožňuje fungovat, i když zadrží dech na opravdu hodně dlouho.

Olson se už dlouho snaží vytvořit bakterie, které by produkovaly ohromná množství proteinu blízce příbuzného myoglobinu – hemoglobinu. Právě to je klíčem k výrobě syntetické krve pro použití v transfuzích. Olsonovy výsledky potvrzují, že zásadní je stabilita proteinu.

Zdravotníci jsou v dnešní době zcela závislí na krvi od lidských dárců. Jenže té bývá často nedostatek a je obtížné ji skladovat. Umělá krev by pro ně byla darem z nebes.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: