Datum: 5.11.2013
Jedna z překážek důkladného využití lidských embryonálních kmenových buněk spočívá v tom, v čem jsou tak skvělé – v jejich schopnosti rychle vytvořit různé typy buněk.
Až doteď se vědcům nedařilo donutit embryonální kmenové buňky, aby zůstaly tak, jak jsou. A velmi podobné to bylo i s indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami (iPSC), což jsou dospělé buňky přeprogramované tak, aby fungovaly jako kmenové buňky.
Tým Weizmannova institutu věd v izraelském Rechovotu teď na tomto problému u iPSC výrazně zapracoval. Podařilo se jim vyrobit kompletně zresetované indukované pluripotentní buňky a donutili je setrvat v tom nejranějším možném stadiu. Je to přelomový počin ve výzkumu kmenových buněk, který by mohl časem vést k výrobě orgánu pro transplantace na objednávku a podobným vymoženostem.
Buňky iPSC byly poprvé vytvořeny v roce 2006 u myší, s lidskými buňkami se to podařilo v roce 2007. Jejich výhoda spočívá ve snazší přijatelnosti pro konzervativní veřejnost a také v praktičnosti výzkumu s takovými buňkami. Vědci je vytvářejí vložením vybraných genů na určitá místa v jejich genomu. Teď se ukázalo, že to nestačí a že je ještě nutné přeprogramované buňky zabrzdit, což badatelé nakonec úspěšně zvládli.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Práce - Nabídky práce pro studenty
Zaměstnání nabídka - Nabídky zajímavých zaměstnání
Látky založené na řetězcích nukleových kyselin ochrání rostliny před viry
Vědci regenerovali poškozené buňky slinivky diabetiků pro výrobu inzulínu