Vědci vypěstovali miniplíce ke studiu cystické fibrózy

Vědci Univerzity v Cambridgi vytvořili miniplíce z kmenových buněk, které získali z buněk pokožky pacientů s cystickou fibrózou. Zároveň názorně předvedli, že na těchto plicních organoidech je možné testovat nové léky a terapie pro podporu pacientů s touto zhoubnou genetickou poruchou. 

Vývoj miniplic je dalším úspěchem v bouřlivém výzkumu organoidů pěstovaných z kmenových buněk. Organoidy jsou trojrozměrné tkáně, které do jisté míry napodobují strukturu a fungování jednotlivých tělesných orgánů. Nedávno jsme zažili minimozky vytvořené pro výzkum Alzheimerovy choroby anebo minijátra ke studiu závažných onemocnění jater. Vědci je používají jako pozoruhodnou alternativu k využívání laboratorních zvířat nebo buněčných kultur lidských buněk.

Nick Hannan z Wellcome Trust-Medical Research Council Cambridge Stem Cell Institute a jeho kolegové použili k vývoji miniplic buňky pokožky pacientů s nejběžnější mutací vyvolávající cystickou fibrózu, čili s mutací delta-F508 v genu CFTR. Ve Velké Británii je tahle konkrétní mutace příčinou tří čtvrtin případů cystické fibrózy. Buňky pokožky pak přeprogramovali do podoby indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které se mohou vyvinout do prakticky kterékoliv buňky lidského těla.

S indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami poté v laboratoři úspěšně napodobili embryonální vývoj plic. Podařilo se jim spustit gastrulaci, při níž se z buněk endodermu vytváří přední střevo, a z něho posléze vyrůstají plíce. Nakonec buňky přesvědčili, aby vytvořili tkáň průdušinek, která má zásadní význam při výměně plynů v plicích a bývá zasažena při cystické fibróze nebo při některých plicních nádorech.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: