Věda a ideologie

Jedním z faktorů, který brzdí využití transgenních plodin v evropském zemědělství jsou „vědecké" publikace, které „dokazují" škodlivost GMO. Jak uvádí Svět biotechnologií, prosinec 2011 (Jak vyrobit pověru o GMO), je jich několik kategorií. Nejpokleslejší je kategorie, která se chce programově zavděčit politickému zadání a ideologii zatracující GMO. Přicházejí třeba ze skupiny Séraliniho a školský případ byl rakouský veterinář Jürgen Zentek. Jeho publikace byla takové kvality, že ji odvolala sama rakouská vláda (které se nepochybně chtěl autor zavděčit). Někdy jde o získání rychlé popularity v mediích, která, jak známo, potřebují senzaci. Jeden redaktor na mezinárodní konferenci nám to objasnil: pošlete mi zprávu, že pes pokousal svého pána. Nezajímavé - neuveřejním ji. Pošlete jinou, že pán pokousal svého psa. Máte jistotu uveřejnění. Takže zpráva o tom, že GM plodiny mají riziko stejné jako běžné plodiny, je pro media nezajímavá. Neuveřejní proto ani referát o Dekádě výzkumu GMO podporovaném Evropskou unií, neboť takový nezajímavý závěr z ní vyplynul. Zato náznak nebezpečí je vítán. Sem zřejmě patří pověstné božstvo Greenpeace Arpad Pusztai a snad i známá Ermoleva, od které čerpala podklady (prostřednictvím moskevské Pravdy) firma Frmol pro jednu ze svých relací "Žijte zdravě".

I serózní publikace mohou být vědomě či nevědomě zkresleny ideologií, nebo alespoň převažujícím názorem podle známé floskule „je přece známo, že...". Uvedená stať Světa biotechnologií popisuje i obvyklou metodu: GMO se zkoumá pod mikroskopem a ostatní nové odrůdy se posoudí jen standardní rutinou. Podívejme se na publikaci tohoto typu, (která není z Evropy) a mohla by zejména v lékařských kruzích vyvolat falešné představy.

Azis Aris a Samuel Leblanc z nemocnice v Scherbrooke (Quebec, Kanada) sledovali, jak na těhotné ženy a plod působí to, co nazývají PAGMF (pesticides-associated GM foods), "geneticky modifikovaná potrava spojená s pesticidy" (Aris A, Leblanc S. Maternal and fetal exposure to pesticides associated to genetically modified foods in Eastern Townships of Quebec, Canada. Reprod Toxicol (2011), doi:10.1016/j.reprotox.2011.02.004 ).

V séru těhotných žen a plodu stanovují rezidua herbicidů glyfosátu a glufosinátu a peptid Cry 1Ab (toxického pro určité skupiny hmyzu a produkovaného Bt plodinami, tj. transgenními plodinami jako prostředek obrany proti hmyzím škůdcům). Cíl své práce formulují: „studovat, zda těhotné ženy jsou vystaveny PAGMF a zda tyto toxikanty přestupují placentu a zasahují plod." Už termínem „toxikanty" implikují (zejména pro čtenářskou obec daného časopisu) negativní až nebezpečné působení, aniž předloží jediný důkaz takové klasifikace. Termín „cizorodé látky" by byl vědecky korektní.

Vynechme část o herbicidech a jejich metabolitech. Autoři je účelově dávají automaticky do souvislosti s GMO, tedy konkrétně s HT (herbicid-tolerantními) GMO. Měli by provést podobná měření v Česku. U nás se podle www.srs.cz (Státní Rostlinolékařská Správa) v roce 2010 spotřebovalo 1 002 785 kg glyfosátu v různých formulacích, a 5 532 kg glufosinátu aniž pěstujeme jedinou HT transgenní plodinu. Čili již zde vidíme další symptom ideologické tendence autorů.

Dále autoři mlčky vycházejí z předpokladu, že běžné plodiny nejsou žádnými herbicidy a insekticidy ošetřovány, tedy, že běžná, ne-GM potrava těhotných žen žádné „toxikanty" neobsahuje. U laické veřejnosti je to běžné, ale u vědeckých pracovníků neodpustitelné. Seriosní výzkum by musel vzít v potaz např. ošetření ne-Bt plodin insekticidem a sledovat jeho rezidua podobně, jako sledovali Cry protein a pak vážit, co je pro plod rizikovější. Nejenže to neprovedli, ale ani tuto evidentní okolnost nediskutují.

Cry peptid je produkt bakterie běžně se v přírodě vyskytující, a navíc tyto bakterie se používají - zejména některými organickými zemědělci a sadaři - coby „ekologický biologický insekticid". V polovině minulého století agrokombinát Slušovice produkoval tisícilitrové objemy kultury Bacillus thuringiensis a používal ji na plodiny pod názvem Bathurin jako insekticid. Takže seriosní práce by vyžadovala jako kontrolu vyšetřit ženy z regionů (třeba Rakousko), kde Bt plodiny ani nepěstují, ani je nepoužívají v potravinách. Pokud by tam žádná rezidua Cry proteinu v séru nezjistili, byli by oprávněni k použité interpretaci, že jejich přítomnost v séru je důsledkem konzumace potravy z Bt plodin.

Autoři označují Cry protein za toxikant nebo toxin. To samozřejmě platí pro specifický hmyz nesoucí příslušné receptory v zažívací trubici, ale pro savce včetně člověka se všeobecně považuje za netoxický. Totéž potvrzuje obsáhlá studie (Assessment of the health impact of GM plant diets in long-term and multigenerational animal feeding trials: A literature review, Snell Chelseaa et al. , Food and Chemical Toxicology, In Press, doi:10.1016/j.fct.2011.11.048; http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691511006399 ).  Autoři neuvádějí data, která by to vyvracela, takže hovoří pouze o „potenciální toxicitě", ale systematicky Cry protein označují jako toxin v souvislosti s lidským sérem.

O výskytu zlomků Cry proteinu v krvi domácích zvířat jsou v literatuře zprávy (např. Raffaele Mazza et al., Transgenic Research, October 2005) a je proto zajímavé zjištění, že tento protein proniká placentou. Zatím to nikdo nepotvrdil, ale i kdyby průnik byl reprodukovatelný, pak podobná studia u zvířat krmených Bt plodinami uváděla paralelně s Cry proteinem i výskyt běžných rostlinných proteinů nebo jejich zlomků z potravy (např. práce, kterou Aris a Leblanc citují jako [39]). O nic takového se nesnažili, takže jejich diskuse vyznívá jakoby Cry protein byl jediným v potravě obsaženým proteinem s takovýmto průnikem. V potravě těhotných žen je nepochybně mnoho proteinů. Cožpak ty nebo jejich zlomky nepronikají a nemohou být označeny jako „toxikanty".

Takový ideologicky podbarvený přístup autory vede k závěru diskuse: "Nicméně stopová množství Cry1Ab toxinu byla zjištěna v gastrointestinálním traktu domácích zvířat krmených GM kukuřicí, což vzbuzuje obavu z toxinu ve hmyzuvzdorných GM plodinách; (1) že tyto toxiny nemusí být účinně odstraněny u lidí a (2) že zde může být vysoké riziko exposice prostřednictvím požití kontaminovaného masa."

Uvážíme-li, že uvedený časopis čtou především lékaři, pro které termín „toxin" je jednoznačně varovný, nelze tuto publikaci hodnotit jinak než podřízení vědy ideologickým cílům.

Autor: prof. Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu