V ČR se zrodila unikátní vakcína proti boreliózové infekci

(podpořeno TA ČR, 2011-2014) Vakcína navozuje dostatečnou hladinu protilátek u myší, psů a koček proti třem hlavním kmenům borelií. Patentová přihláška byla podána na Český patentový úřad. Pro veterinární použití by měla být vakcína na trhu za čtyři roky. Pro použití v humánní medicíně by mohla být na trhu za šest let.

Jedná se o významný úspěch české vědy, na němž se podíleli pracovníci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně ve spolupráci s odborníky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu organické chemie a biochemie, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a společnosti Bioveta z Ivanovic na Hané.

Lymská borelióza
Borelióza trápí pás USA, Asie, střední i severní Evropy a je výrazným socioekonomickým problémem. Je to sice nesmrtící onemocnění, ale je chronické, v mnoha případech s doživotními následky. Je proto celospolečenský zájem nalézt způsob, jak tomuto onemocnění předcházet.

Nemoc způsobují bakterie rodu Borrelia. V Evropě nejčastěji Borrelia afzelii a Borrelia garini, v USA pak Borrelia burgdorferi. Běžně se v přírodě tyto bakterie vyskytují u hlodavců, z nichž je na člověka přenáší klíšťata. U nás se Lymeskou boreliózou ročně nakazí přibližně 4000 osob.

Nákazu lze rozeznat podle toho, že v místě přisátí klíštěte se po pěti až sedmi týdnech tvoří červená skvrna, jejíž střed postupně bledne. Je velká asi pět centimetrů. Další se mohou vytvořit na jiných částech těla. V tomto stadiu může mít nemocný příznaky podobné chřipce - tedy bolesti hlavy, svalů a kloubů. Pokud se nasadí antibiotika ze skupiny tetracyklinů, nemoc se zpravidla vyléčí. Ve většině případů bakterii zlikviduje sám imunitní systém.

Pokud se tak nestane, nastupuje druhá fáze nemoci. Bakterie v ní postihuje obvykle nervy a klouby. Méně často propukne i třetí stadium, které má nejrůznější projevy od zánětů míchy či postižení lícních a očních nervů po záněty kloubů. Nemoc, především u dětí, je v případě třetího stadia často chronická.

Účinná ochrana před touto chorobou přenášenou klíšťaty dosud chybí (vakcína byla vyvinuta pouze pro druh bakterie B. burgdorferi, tedy pro druh vyskytující se na americkém kontinentu, avšak od roku 2002 není vyráběna) a čeští vědci nejsou ve světě jediní, kteří se snaží novu vakcínu proti Lymeské borelioze vyvinout.

Na tuto infekci tedy dosud nebyla nalezena zcela spolehlivá léčba a jediný postup je včasné nasazení antibiotik v počátku onemocnění. Nicméně ne všichni léčení pacienti zůstanou bez následků.

Klíště obecné, se kterým se lidé v Česku setkávají nejčastěji, přenáší kromě boreliózy také klíšťovou encefalitidu, tedy zánět mozku. Nemoc vyvolává vysoké horečky, prudké bolesti hlavy a dezorientaci a v krajních případech končí ochrnutím až smrtí. Proti encefalitidě je ale očkovací látka již běžně dostupná, avšak chybí účinné léky. Tyto léky jsou také předmětem společného výzkumu vědců z Ústavu organické chemie a biochemie vědců z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně v rámci nových výzkumných projektů.

Cíl řešení
Partneři výzkumného projektu si stanovili náročný úkol. Zjednodušeně (s ohledem na specifickou odbornost problematiky) lze říci, že jejich úsilí směřovalo k přípravě tzv. chimérických multiepitopových antigenů odvozených z hlavních kmenů Borelií. Technologie jeho přípravy byla vyvinuta se záměrem přenosu výzkumu do průmyslového měřítka a ověření vhodnosti antigenů pro konstrukci veterinárních a humánních vakcín. Vyvinuté experimentální vakcíny měly být prověřeny na základě in vitro a in vivo pokusů z hlediska jejich účinnosti a bezpečnosti. Dále měly být kandidátní vakcíny testovány na myším, králičím a psím modelu.
"Cílem bylo připravit veterinární vakcínu, která by umožnila prevenci boreliové infekce u zvířat, zejména psů. Další práce směřuje k přípravě a výrobě vakcíny pro použití v humánní medicíně," uvedl v této souvislosti Milan Raška z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tento čtyřletý výzkumný projekt byl v letech 2011 až 2014 řešen na základě finanční podpory Technologické agentury ČR pod identifikačním kódem TA01011165 s názvem „Multiepitopová syntetická vakcína proti borelióze pro veterinární aplikace“ v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

Chimerická vakcína – oč se jedná?
Je to vakcína, v níž jsou úseky dvou nebo více imunitně aktivních proteinů (bílkovin) „sešity“ dohromady a vytvářejí tak "umělý" antigen schopný vyvolat v těle tvorbu protilátek proti skutečným antigenům z různých kmenů Borelií.

Cesta do praxe
Pro soukromou farmaceutickou společnost Biovetu bude nyní patřit realizace výsledků projektu mezi priority. Pokud se jí podaří dostat vakcínu na veterinární trh a v budoucnosti i na trh humánních vakcín, vstoupí mezi špičkové farmaceutické firmy.

„Ověřujeme, jak moc bude tato imunitní odpověď očkovaného jedince chránit. Zatím jsme přenášeli infekci na experimentální zvířata injekčně, čeká nás ještě klíšťový model přenosu infekce, který není jednoduchý. Budeme ho zavádět ve spolupráci s jinými pracovišti v České republice.

Doposud jsme mohli vyhodnocovat všechny imunologické odpovědi organismu, avšak klíšťový model umožní posoudit schopnost vakcíny bránit nejen rozvoji infekce, ale i jejímu přenosu z klíštěte na hostitele,“ vysvětluje Jiří Nepeřený ze společnosti Bioveta.
Ta nyní připravuje provoz pro její výrobu.

„Vývoj této vakcíny završuje naše dvacetileté období mezioborové spolupráce na vývoji originálních patentovaných molekulárních adjuvans a nanoliposomálních nosičů pro konstrukci moderních rekombinantních vakcín“ uzavírá koordinátor projektu Jaroslav Turánek z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a jeho spolupracovníci Miroslav Ledvina z Ústavu organické chemie a biochemie v Praze a Milan Raška z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Připravil: Milan Bauman

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Převzato z TAČR