V budoucnu převezmou výrobu umělé nanotovárny

Mnoho bakterií obsahuje molekulární továrny s mnoha různými metabolickými drahami. Mohou vyrábět cukry z oxidu uhličitého, rozkládat odolné molekuly anebo dělat spoustu dalších věcí. 

Manuel Sommer z Michiganské státní univerzity studuje bakteriální nanotovárny zvané karboxyzomy, které spolupracují s fotosyntézou a koncentrují v sobě oxid uhličitý. Zkoumá jejich stavbu i aktivitu.

Výzkum jeho týmu směřuje k vývoji umělých nanotováren, které budou podobné těm přírodním a dovedou vyrábět syntetické molekuly a materiály, od kosmetických sloučenin, přes biopaliva, až po látky pro biomedicínu. Inspirace mají vědci hodně, protože bakterie jsou velice rozmanité, osídlují všemožná prostředí a stejně tak pestré mohou být i nanotovárny založené na bakteriálních strukturách.

Základní předpokladem pro vývoj umělých nanotováren je, abychom znali základní stavební kameny těch bakteriálních. Sommer a jeho spolupracovníci proto analyzovali přes 200 souborů genů z různých sinic, které mají v buňkách karboxyzomy.

Karboxyzomy sinic mají vztah k fotosyntéze a ta je v dnešní době obstojně prozkoumaná. To Sommerovi a spol. usnadnilo práci.

Karboxyzomy by mohly nejprve vyrobit veškeré součásti umělých molekulárních továren. Z těch by pak buňky poskládaly kompletní umělé nanotovárny. Vědci by rádi použili umělé karboxyzomy k výrobě obnovitelných materiálů. Takové věci buňky obvykle neprodukují. Tyto materiály by se mohly uplatnit v celé řadě různých biotechnologií.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: