Tuk z mateřského mléka může významně zlepšit růst předčasně narozených dětí

Předčasně narozené děti se při svém - poněkud urychleném - vstupu do života musí vyrovnávat s celou řadou problémů a rizik. Obtížná je i natolik základní věc, jakou je vhodná strava a samotné krmení. Zejména výrazně nedonošené děti s porodní hmotností pod 1000 gramů mají výrazně vyšší nároky na energii, než děti narozené v termínu. Také jejich schopnost trávit a přijímat potravu je v mnoha důležitých ohledech odlišná. Mateřské mléko, které je komplexní a nejlepší potravou pro novorozence narozené v termínu, není pro výživu výrazněji nedonošených dětí zcela dostačující. Existují různá doporučení, která se vyjadřují k vhodné výživě nedonošených dětí. Některá z nich jsou založena na různě obohaceném (fortifikovaném) mateřském mléce, jiná jsou založena na užití speciálních formulí, které by lépe pokryly energetické potřeby nedonošeného dítěte. Jediný nejlepší postup zatím neexistuje a ve všech případech je k potřebám konkrétního nedonošeného dítěte nutno postupovat individuálně. Zároveň je také celá problematika otevřena širokému výzkumu. Novinkou na tomto poli je studie týmu z amerického Texasu, který u předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností podával jako doplněk jejich stravy tuk, který byl získán jako vedlejší produkt při zpracovávání mateřského mléka pro jiné děti. Takto krmená skupina nedonošených dětí měla výrazně lepší váhové i růstové přírůstky oproti kontrolní skupině dětí krmených „pouze“ mateřským mlékem, či jinou fortifikací.

V České republice se stále více dětí rodí předčasně, tedy ve 37. týdnu těhotenství, či ještě dříve. V roce 2012 se z více jak 107 tisíc živě narozených „dříve“ narodilo plných 8,3 % dětí (Marková et al., 2014). Mezi novorozencem narozeným ve 37. týdnu a ve 25. týdnu gravidity je samozřejmě výrazný rozdíl. S ohledem na různou velikost (hmotnost) těchto dětí se tak v této problematice často setkáváme také s dělením novorozenců do jednotlivých skupin právě podle hmotnosti (a de facto i rizikovosti). O dětech s porodní hmotností nižší než 1500 gramů hovoříme jako o dětech s nízkou porodní hmotností (NPH). Takovýchto dětí se u nás v České republice narodí ročně přibližně 1,25 % (Dort a Dortová, 2011). Ještě „extrémnější“ je pak skupina dětí s extrémně nízkou porodní hmotností (ENPH), což jsou novorozenci vážící méně než jeden kilogram (Chovancová, 2010).

Předčasně narozené děti mají svůj start do života v mnoha ohledech komplikovanější. Každý týden prenatálního vývoje se počítá. Ve třetím trimestru gravidity roste plod výraznou rychlostí, v rámci čehož má větší energetickou spotřebu na jednotku tělesné hmotnosti než v termínu narozený novorozenec. Energii pro tento růst získává plod nejen z placenty, ale také z plodové vody, kterou plod polyká (Underwood, 2012). Předčasný porod znamená narušení tohoto „vyváženého stravování“ a nutnost hledat pro výživu předčasně narozeného dítěte co nejlepší alternativu. Určitou schopnost trávit a vstřebávat mléko získává lidský jedinec přibližně po 25. týdnu těhotenství, nicméně aktivita některých enzymů potřebných k trávení mateřského mléka, se objevuje až později, např. aktivita disacharidázy se objevuje ve 26.-34. týdnu těhotenství a aktivita laktázy až ve 34. týdnu těhotenství (Chovancová, 2010). Mateřské mléko, které je jinak plně doporučováno jako komplexní a plně dostačující potrava pro první měsíce života dítěte (Ben, 2008; Frühauf a Szitányi, 2013) je pro nedonošené děti samo o sobě většinou energeticky nedostatečné a je třeba jej o některé nutrienty obohatit - fortifikovat (Underwood, 2012).

Problémy s krmením u těchto dětí jsou často i „technického“ rázu. Špatně vyvinutá je koordinace dýchání a polykání, výrazně nedonošené děti je tak třeba často krmit pomocí sondy (Ben, 2008). Každopádně enterální výživa (tj. ta, kdy je potrava ať již přirozenou či umělou cestou přiváděna přímo do zažívacího traktu) je u těchto dětí vždy preferována, neboť vede ke stimulaci růstu střeva a lepšímu vývoji trávicích mechanizmů a imunity (Chovancová, 2010).

Pro úplnost je třeba dodat, že problémy nedonošených dětí se netýkají pouze a jedině trávení. Další komplikace zahrnují například nedostatečný vývoj plic (který je často předpokladem pro chronické onemocnění plic označované jako bronchopulmonální dysplázie), anémii, horší vývoj kostí (osteopatie nedonošených) či dlouhodobé neprospívání (nízké váhové a růstové přírůstky) (Dort a Dortová, 2011).

Právě zlepšení váhových a růstových přírůstků u dětí s nízkou porodní hmotností je hlavním výsledkem nové studie, kterou nedávno publikoval tým vědců a lékařů z amerického Texasu v Journal of Pediatrics (Hair et al., 2014). V rámci studie bylo skupině dětí s porodní hmotností mezi 750 a 1250 gramy podáván jako suplement mateřského mléka tuk, který vzniká jako vedlejší produkt při pasterizaci mateřského mléka. Tento postup má řadu výhod – tuk je velice kaloricky bohatý, umožňuje tedy nedonošenci získat velké množství energie z relativně malého objemu stravy (energetickou potřebu u nedonošenců nelze řešit zvýšením dávek mléka, neboť mají jen velmi omezenou kapacitu žaludku) a navíc jde o přírodní zdroj, získaný přímo z mateřského mléka. V rámci citované studie měly takto krmené děti statisticky lepší váhové i růstové přírůstky, než kontrolní skupina dětí, kterým byl podáván jiný typ fortifikace.

Moderní péče o nedonošené děti umožňuje přežít i takovým jedincům, kteří by ještě před pár desítkami let neměli žádnou šanci. I dnes je ale tato péče, zejména u dětí s porodní hmotností pod 1 kilogram, velmi složitá a leckdy s nejistým výsledkem. Každý nový postup, který zlepší vyhlídky těchto dětí na normální start do života, je proto velice cenný. Zda bude výše uvedený postup s tukem z mateřského mléka brzy široce rozšířený, či zda se objeví časem ještě lepší alternativa, ukáže až budoucnost.

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Zdroj:

Human milk fat improves growth in premature infants

Původní studie:

Hair, A.B., Blanco, C.L., Moreira, A.G. et al. (2014) Randomized Trial of Human Milk Cream as a Supplement to Standard Fortification of an Exclusive Human Milk-Based Diet in Infants 750-1250 g Birth Weight. J Pediatr. S0022-3476(14)00627-1.

Literatura:

Ben, X.M. (2008). Nutritional management of newborn infants: practical guidelines. World J Gastroenterol. 14(40):6133-9.

Dort, J., Dortová, E. (2011) Nejčastější problémy novorozence s velmi nízkou porodní hmotností v péči PLDD. Pediatr. praxi. 12(3):171–176.

Frühauf, P., Szitányi, P. (2013) Výživa v pediatrii. Praha, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 64 s.

Chovancová, D. (2010) Výživa predčasne narodených detí. Pediatr. prax, 11(6):227–231.

Marková, D., Weberová-Chvílová, M., Raušová, P. (2014) Péče o předčasně narozené dítě: Kdy začíná a kdy končí? Čes-slov Pediat. 69(1):53-62.

Underwood, M.A. (2013) Human milk for the premature infant. Pediatr Clin North Am. 60(1):189-207.